26. září

Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává. (Ž 119,129)

Žalmista zachovává Hospodinova přikázání a všechna jeho svědectví ve svém vnitřním člověku, ve své duši. Na co přesně odkazuje? Na celý obětní a kněžský systém, který Bůh dal Mojžíšovi? I když je to takto možné, mnohem více to odkazuje na přikázání nové smlouvy, která se týkají srdce – na lásku k Bohu a lásku k člověku. To jsou věci, které je možné z moci Boží zachovat a které přinášejí skutečný život, protože na nich stojí celý zákon a proroci. Když Bůh dá člověku nové srdce a svého Ducha, přesně tohle to, k čemu Duch Boží člověka vede a co v něm působí – nejsou to přikázání o obětech, ale je to přinášení sebe sama za oběť živou svatou a Bohu milou.