Desatero pokušení pastora

Již druhý měsíc jsem na svém druhém kazatelském místě. Větší část svého dospělého života jsem byl pedagogem, učitelem a správcem. Zamiloval jsem si práci kazatele. Modlím se za to a přeji si, aby mi Bůh požehnal a umožnil mi zůstat pastorem i po zbytek mého života. Jako kazatel jsem četl o pokušeních, kterým musí kazatelé čelit a většinu z nich jsem už zakusil. Čelil jsem také takovým, o nichž jsem mnoho nečetl, ale mí přátelé kazatelé mi potvrdili, že podobným pokušením čelí i oni.

Nabízím těchto deset pokušení, kterým kazatelé čelí ne jako veřejnou zpověď, ale jako pozvání k modlitbám za vašeho pastora. Nevím jistě, kterým z nich váš kazatel čelí, ale nepochybně bojuje alespoň s některými, ne-li s většinou z těchto deseti:

10. Touha líbit se lidem. Pastoři obecně mají rádi lidi a stejně jako většina lidí, mají tendenci dávat přednost být oblíbení a nikoliv nenávidění. Navzdory tomu, co si o pastorovi myslí většina lidí ve sboru, je pro něj velmi jednoduché začít jednat tak, aby se líbil druhým. Ale takové jednání je vzdálené srdci služebníka, jaký by kazatel měl mít. Snaha líbit se lidem je neupřímná a pokrytecká a je vedená touhou být milován místo prokazovat opravdovou lásku.

9. Lenost. Kazatelé nejsou obecně pod dohledem a nejsou stejně vykazatelní jako lidé na jiných místech. Rozvrh práce je velmi neobvyklý a jsou v něm období intenzivního zaneprázdnění následované kapsami prázdného času. Velkou část pracovního rozvrhu pastora tvoří studium, a pastoři mohou být v pokušení být línými studenty, být nedůsledný ve studiu a při přípravě kázání. Často této lenosti napomáhá internet, který kazatelům umožňuje zkrátit čas jejich přípravy kázání.

8. Rozptýlení. Internet dělá svou práci i zde. Někdy kazatelé mohou být velmi zaneprázdněni tím, že dělají věci, které dělat nemusí a ke kterým nejsou povoláni. Příprava kázání může snadno svést k hledání nejrůznějších zpráv („musím být relevantní“), ke sledování sportu (který poskytuje dobré ilustrací ke kázání) nebo ke sledování nejrůznějších videí z YouTube, atd.

7. Izolace. Pro kazatele je snadné držet lidi v bezpečné vzdálenosti, aby se ochránili před zraněním, zvlášť když lidé v církvi kritizují, pomlouvají nebo odcházejí ze sboru. Je bezpečnější být izolován, ale pastýř musí být mezi ovcemi, musí je znát a dobře je sytit.

6. Pokrytectví. Jedna forma izolace může být snaha dělat se lepším, což není nic jiného než touha zalíbit se lidem. Tím, že kazatel předstírá, že je svatější, příjemnější, lepší, věrný, atd., může snadno schovat své pravé já za vnější fasádu.

5. Zanedbávání osobní a rodinné bohoslužby. Pokud je to vaší prací studovat Bibli, vést druhé v uctívání, modlit se, dělat biblické poradenství, atd., může být lákavé zanedbávat skutečné osobní a rodinné uctívání.

4. Zanedbávání manželství. Církev je nevěsta Kristova, ale ne nevěsta pastora. Ale může se stát, že se pastor více angažuje v církvi a snaží se naplnit její potřeby, místo aby se věnoval své manželce a jejím potřebám.

3. Workoholismus. Pokud kazatel hledá své ujištění a naplnění ve své práci, může příliš snadno upadnout do toho, že práce bude vyplňovat všechen jeho čas.

2. Zkreslování Božího slova. Toto pokušení je jedno z nejnebezpečnějších a je velmi vážné. Může to být kombinace lenosti a touhy líbit se lidem. Může také být ve vztahu k dalšímu hříchu, kterým je pýcha. Ať už je jeho příčina jakákoliv, hřích překrucování Božího slova a kázání svých vlastních myšlenek je velmi vážný a ničí Boží lid.

1. Pýcha. Úkolem kazatele je přinášet Boží slovo Božímu lidu v různých okolnostech – za kazatelnou, ve třídě, v nemocničním pokoji, na svatbách a pohřbech, atd. Je až příliš snadné zapomenout, že má přinášet Boží slovo, a ne sebe sama. Kazatel není bůh sám. Ani náhodou!

Modlete se za svého pastora. Potřebuje Ducha svatého, aby ho ochránil před těmito hříchy a zachoval ho ve věrnosti a plodnosti.

Z blogu Ponderings of a Pilgrim Pastor