1. července

Ale svoji smlouvu ustavím s Izákem, kterého ti porodí Sára příštího roku v tomto čase. (Gn 17,21)

Bůh odpovídá na prosbu Abrahamovy malé víry, resp. nevěry! Kdykoliv se snažíme Bohu radit, kdykoliv mu dáváme nějaké návrhy, jak by to bylo nejlepší, pokaždé uslyšíme jeho „ne“. Jak přemáhající je ta milost, kterou ho Bůh zahrnuje, s jakou láskou, péčí a laskavostí Bůh jedná! Čím se o to Abraham zasloužil? Vůbec ničím! Byl slabý muž, stejně jako my jsme slabí. Byl to pohan stejně jako jeho otec a jeho rodina (Joz 24,2), uctívač měsíce, když ho Bůh zavolal v Uru. Hříšný člověk, kterého Bůh volá ke svatosti, stejně jako my jsme hříšníci, které Bůh volá ke svatosti. To, co zde vidíme, je dílo Boží milosti, nikoliv nějaký výkon víry. Jsme spaseni z milosti skrze víru v Pána Ježíše Krista, nejsme spaseni silou nebo velikostí víry.