Okénko do historie: Zdeněk Koukol

Už nějakou dobu jsem se chystal vypořádat se s jednou krabicí, která zabírala místo v knihovně, kde by místo ní mohly být uložené knihy. Krabice obsahovala většinou staré účty, výpisy a podobné věci, které není třeba dlouho schovávat. Nicméně vypadl z ní na mě také sešit, o němž jsem věděl, že ho mám (protože jsem si ho v minulosti naskenoval), ale netušil jsem, kde se ukrývá. Je to sešit z roku 1936 a obsahuje šest krátkých kázání skotského misionáře Jamese Alexandra Stewarta, který působil v tehdejším Československu. Kázání byla pronesena v kutnohorském sboru Jednoty českobratrské, kde byla také zaznamenána. Jedno z nich je v tomto čísle časopisu – viz následující článek s názvem Největší požehnání věřícího. V sešitku je předmluva od Zdeňka Koukola:

Sešel jsem se s bratrem Stewartem v létě r. 1936 ve Varšavě, když jsem se vracel s cesty po baltických státech. Viděl jsem požehnaný vliv evangelické reformace ve Finsku, Estonsku a Lotyšsku, a toužil jsem velice po tom, aby i v našem národě vliv evangelia byl rozhojněn. A tak se mi zdálo, jako by Bůh v osobě tohoto mladého evangelisty posílal odpověď na mé modlitby po rozvlažení. Pozval jsem ho tedy k nám do Kutné Hory, kde náš sbor je bez kazatele. Přijal mé pozvání a výsledky jeho kázání u nás i v jiných místech splnily mé naděje.

S vděčností přiznávám, že svědectví bratra Stewarta posloužila velice mně samému, a pokud vím, také mnohým a mnohým z jeho posluchačů. Jsem přesvědčen, že za dnešních těžkých dob ničeho není tak potřeba našemu národu jako toho, aby byl probuzen k pokání a ke hledání těch věcí, které nám Bůh nabízí v Ježíši Kristu. My věřící křesťané pak potřebujeme uvědomit si svou povinnost k našim spoluobčanům a svědčit jim o lásce Kristově, která proměnila naše životy.

Věřím, že proslovy, otištěné v této knížce (přednesené většinou ve shromážděních v Kutné Hoře), mohou nám v tom ohledu bohatě posloužit, proto s radostí doporučil jsem, aby byly vytištěny, a doufám, že budou podnětem k oživení duchovního života mezi námi a že mnozí budou vypuzeni k práci.

V Kutné Hoře dne 28. prosince 1936.

Zdeněk Koukol.

Zdeněk Koukol z Kutné Hory byl člen tehdejší Jednoty českobratrské (dnes Církev bratrská). Narodil se v roce 1882. Po vzniku samostatného Československa r. 1918 založil Zdeněk Koukol v Kutné Hoře továrnu „na zužitkování ovoce“, z níž posléze vznikla továrna na čokoládu. V roce 1920 přibral jako společníka Eduarda Micheru z Čáslavi a firma nesla název Koukol & Michera. Firma měla ochrannou značku Lidka a kromě tuzemského prodeje vyvážela čokoládové výrobky i do Holandska, Švédska, Belgie a Ameriky. V době největší konjunktury měla továrna 500 zaměstnanců.

Ovšem továrna na čokoládu nebyla jedinou Koukolovou aktivitou – v roce 1929 stál u zrodu spolku s názvem Česká biblická práce a v roce 1931 se stal jeho předsedou. Na zakládající schůzi spolku se tento továrník zavázal, že bude tento spolek podporovat roční částkou 10.000 korun (pro srovnání – průměrná měsíční mzda je v roce 1930 udávaná na necelých 800 korun). Česká biblická práce v Kutné Hoře vznikla za účelem „povznésti mravní úroveň našeho národa v duchu biblickém“. Společnost toho chtěla dosáhnout vydáváním a rozšiřováním Biblí, biblických knih, drobnějších spisů, letáků, či plakátů s biblickými verši. Na činnost spolku přispívali jednotlivci, sbory i zahraniční misijní organizace. 

Jedním z velkých projektů byl tisk Bible kralické podle vydání z let 1579–1593. Spolek se k této akci odhodlal na začátku okupace republiky v roce 1940. Bratři se rozhodli, že vydají Bibli svépomocí. Do té doby byly všechny Bible používané u nás tištěné v zahraničí různými biblickými společnostmi (např. Britskou zahraniční biblickou společností). Rok 1940 byl válečným rokem, v zemi byl nedostatek papíru, německý plán pro obyvatele Protektorátu Čechy a Morava nebyl příliš nadějný – část obyvatel měla být převychována, část odsunuta na východ a nepřizpůsobivý zbytek měl být zlikvidován. V této temné době vytiskli bratři 40.000 knih (15.000 Biblí, 10.000 Nových zákonů a 15.000 evangelií). V roce 1942, kdy po atentátu na Heydricha nastal v zemi teror, vytiskli v tiskárně Eduarda Grégra a syna v Praze dalších 25.000 výtisků a v roce 1944 bylo rozhodnuto o třetím vydání. Česká biblická práce v Kutné Hoře vytiskla během své existence celkem 80.000 kusů Bible kralické a 10.000 Nových zákonů. 

Když v roce 1950 vešly v platnost nové církevní zákony, aktivity České biblické práce v Kutné Hoře se chýlily ke konci. Činnost takového spolku nebyla státními orgány vítaná a v roce 1951 spolek splynul s církví, která za ním celou dobu stála, s Jednotou českobratrskou. 

Zdeněk Koukol už u toho ale nebyl. Po únoru 1948 byla jeho továrna znárodněna a on v ní ještě chvíli působil jako národní správce, ale následně se ještě v roce 1948 vystěhoval do Kanady, kde o pět let později zemřel. Horlivý křesťan a oddaný podporovatel biblické práce v naší zemi skončil jako vyhnanec. 

Kéž by Pán probouzel i v naší době takové muže a ženy, kteří budou hořet ohněm Ducha svatého a touhou šířit Boží slovo našemu bezbožnému národu.