14. července

Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život. (Ž 119,93)

Učedníci vyznávali, že nemají nikoho jiného, ke komu by mohli jít, než je sám Kristus, protože on má slova věčného života. On je dokonce tím Slovem života. V něm je život sám. Jeho Slovo zachovává při životě – on všechno nese svým mocným slovem. Žalmista přistupoval k Bohu se stejnou vírou, jako o staletí později učedníci k Pánu Ježíši Kristu a jako my dneska. Chceme, aby v nás jeho slovo přebývalo ve vší plnosti, protože to slovo občerstvuje, posiluje, povzbuzuje, buduje, napomíná i chrání. Boží slovo a jeho ustanovení jsou plné moci a slávy. Kdo se jich drží a připomíná si je, nikdy nebude zklamán ani zahanben, ale bude v něm i skrze něj oslavován Pán Ježíš Kristus.