Dveře víry otevřené
Jan Karafiát
Tak ten svrchovaný Pán, ta věčná láska, který je sám sobě svrchovaně dostatečný, který nikoho nepotřebuje, ten si přeje, abych já ho miloval, tak miloval z celého srdce svého a ze vší duše své, a ze vší síly své a přemýšlel o jeho slově dnem i nocí? Když to chápu, tak žasnu. Když jsem to před několika nedělemi zase četl, tu mi to připadalo, jako bych to nikdy neslyšel, jako něco docela nového. Průpovídka stará, ale světlo, které mi dal, je nové. A tak to bude v životě lidu Božího vždycky. On je milostivý a přidává světlo. Nu, pak ty věci vidíte v novém světle!