Jordan Peterson a Russell Brand odříkávají modlitbu Páně, takže internet šílí
Sociální sítě křesťanů zaplavilo virální video Jordana Petersona a Russella Branda, jak na kolenou vedou zástup (údajně) 25 000 lidí a odříkávají modlitbu Páně. Hysterie a mánie. Na jedné straně ateisté a progresivisté dvojici
odsoudili s tím, že se oba muži ztrapňují. Na druhé straně jsou křesťané a konzervativci celí bez sebe nadšením a myslí si, že jde o úsvit nové éry. Všichni se ale jednoduše musí uklidnit.
Podívejte, já to chápu. Je osvěžující vidět dvě populární osobnosti, jak poklekají a modlí se modlitbu Páně v reakci na rostoucí morální zmatek v naší západní společnosti. Zhlédl jsem mnoho videí Jordana Petersona a pomohla mi. Myslím, že má velký vhled do toho, co trápí naši kulturu. Se zájmem jsem také sledoval cestu Russella Branda od slizkého, promiskuitního komika k mnohem střízlivějšímu a serióznějšímu podcasterovi, který relativně nedávno oznámil, že se stal křesťanem a nechal se pokřtít. Čas ukáže, zda je jeho obrácení opravdové, nebo jen předstírané.
Ale trápí mě, že křesťané se zdánlivě neliší od světa, pokud jde o naskakování na nejnovější celebrity. Připomínám, že Jordan Peterson má pochybnosti o definici „Boha“. Pokud jsem něco nepřehlédl, nemá jasno ani ohledně skutečného vzkříšení Ježíše Krista a raději o něm uvažuje jako o duchovní metafoře. Russell Brand je přes všechnu svou nově nabytou střízlivost a vážnost stále poněkud drzá a vlezlá osobnost, která si až příliš užívá světel reflektorů. Možná se proviňuji tím, že si pletu osobnost s charakterem, ale zdá se mi, že křesťanské znaky mírnosti a pokory jsou mu vzdálené.
Copak se nikdy nepoučíme? Nedávný skandál pastora Stevena Lawsona by nás měl přimět k větší opatrnosti, pokud jde o uctívání „slavných“ křesťanů. Naneštěstí, bezprostředně po pádu doktora Lawsona, který nám stále zní v uších, naskakujeme na další velkou vlnu, která se valí našimi sociálními sítěmi a kterou tlačí Google, Meta a X (dříve Twitter). Proč se do toho všeho nechávají vtáhnout křesťané? Proč to křesťany tak přitahuje?
Jak jsem uvedl výše, chápu, že pro mnoho křesťanů je osvěžující vidět dva významné muže, jak se modlí. Konzervativní evangelikální křesťané byli po desetiletí odsouváni na vedlejší kolej a marginalizováni progresivními elitami. Byli jsme vytlačováni z médií, školství a vlády. Policie nás zatýká za tichou modlitbu a pouliční kázání, jsme vláčeni po soudech, protože nechceme na své dorty psát cizí politická hesla, přicházíme o práci, protože věříme v tradiční manželství, je nám nařizováno ukončit bohoslužby, zatímco státní úředníci si užívají alkoholových večírků, ignorují nás školy, které společensky převychovávají naše děti k jinému pohlaví.
Chápu to. Máme toho všeho plné zuby. Je však nebezpečné skočit na první náznak křesťanských celebrit, které se zviditelní tím, že se vzbouří proti liberálnímu establishmentu. Každopádně se zabývejte jejich materiály a berte si z nich to, co je pravdivé a užitečné. Díky všeobecné Boží milosti bude ve mnohém z toho, co říkají, mnoho moudrého. Ale nenechte se tím vším strhnout. Nemyslete si, že to je vzor, který musíme všichni následovat.
Pamatujte si, že praví křesťané jsou následovníci samotného Krista. Jedním ze znaků křesťanské zralosti je, že se nenecháme zmítat a unášet kdejakým závanem větru. Místo toho buďte vytrvalí. Zůstaňte oddáni své místní církvi. Milujte se navzájem. Oblečte si Boží zbroj. Choďte s Pánem. Buďte věrní své rodině. Pokračujte v práci. A – ano, samozřejmě – modlete se společně: „neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého“. Amen.
Mike Judge je šéfedaktorem Evangelical Times a kazatelem Evangelikální církve Chorlton v Manchesteru.
Přidat komentář