Království slávy

Když se modlíme „Přijď tvé království“, na prvním místě voláme, aby Pán Ježíš přišel. Po jeho příchodu toužili apoštolové, po něm vždycky toužila Boží církev. Zvláště pak my, když cítíme a vnímáme šelest jeho vítězného vozu, pozdvihujeme svou hlavu a víme, že se blíží naše vysvobození. Už přichází, aby svou ovdovělou církev oblažil s tím, že se snad mnozí z nás dožijí toho slavného okamžiku, kdy se naplní tato prosba: „Přijď tvé království!“ Pak se zjeví a vezme nás k sobě! Ó, jak naše srdce touží po okamžiku, kdy uzříme tváří v tvář toho, který si nás zamiloval a kterého, i když jsme ho neviděli, milujeme, toužíme po něm a vzdycháme. 

Bratři a sestry! Náš Ježíš se blíží a zanedlouho nastane naše vykoupení, a naše sláva se zjeví v oblacích. Ó, království slávy přichází. Když prosíme „Přijď tvé království“, modlíme se, aby nás Pán učinil těmi moudrými družičkami, abychom nezaspali, ale bděli a byli střízliví (Mt 25,13; Mk 13,13–37), nás Pán snad nezastihl spící a nepřipravené. Prosíme, aby nás Pán nezastihl jako služebníka, který zakopal svou hřivnu a nebyl věrný svému Pánu (Mt 25), prosíme, aby naše bedra byla přepásána a naše svíce hořela a zatímco čekáme na svého Pána, abychom byli připraveni mu otevřít, jakmile zatluče a tak abychom byli blahoslavení. Prosíme, aby nás Pán zachoval od toho, že bychom byli podobni tomu služebníkovi, který si ve svém srdci řekl: „Můj pán dlouho nejde“ a který začal bít služebníky a služebnice, jíst a pít a opíjet se, protože tomu jeho pán vykáže úděl mezi nevěrnými (Lk 12,35–48). 

Prosíme, aby naše srdce nebyla obtížena obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, aby nás onen den nezaskočil, ale aby v nás byl duch modlitby a bdělost, abychom unikli těmto hrozným věcem, které se budou dít před příchodem Spasitele (Lk 21,34–36). Tento Spasitelův příchod v nás má vzbuzovat blaženou naději, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, a žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto světě (Tt 2,12–13). Jakub nás napomíná: „Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště. I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko. Nestěžujte si jeden na druhého, bratří, abyste nebyli odsouzeni. Hle, soudce stojí přede dveřmi!“ (Jk 5,7–9). 

Prosíme tedy za trpělivost a bratrskou náklonnost, aby nás Pán nezastihl v hněvu nebo v netrpělivosti, prosíme za vytrvalost ve víře, aby se prokázala k naší chvále a cti i slávě při příchodu Ježíše Krista (1Pt 1,7). Prosíme, abychom byli rozhojněni v našem společenství a ve zbožnosti, abychom dychtivě očekávali příchod Božího dne (2Pt 3,10–11). Prosíme, aby nás očekávání Pánova příchodu vedlo k usilovnější práci na Pánově vinici, k pilnějšímu a věrnějšímu kázání, posilovalo nás v dobrém boji, a kdykoliv nás obklopuje utrpení nebo těžkosti, aby nám stavělo před oči vavřín spravedlnosti, který Pán dá všem, kteří s láskou vyhlížejí jeho příchod (2Tm 4,7–8). 

Prosíme za svatý život, za střídmost a bdělost, za mírnost, protože Pán je blízko (Fp 4,5). Za to, aby nás tato naděje očišťovala (1J 3,3), tady posilovala nás v boji proti hříchu a žádostem. A právě tak jako za tyto věci prosíme pro sebe, tak za ně prosíme i pro celou církev Boží. Prosíme, aby se nikdo neopozdil, nikdo nezmeškal, nikdo svévolně nepohrdl touto milostí.

Prosíme, abychom jeden druhého uměli povzbuzovat v lásce a k dobrým skutkům, abychom neopouštěli společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku a to tím více, čím více vidíme, že se blíží den Kristův. Neboť „jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘ (Žd 10,24–27). „Nyní tedy, děti, zůstávejte v něm, abychom se nemuseli bát, až se ukáže, a nebyli jím zahanbeni při jeho příchodu“ (1J 2,28). Prosíme tedy, aby Pán dal bohatě růst naší vzájemné lásce ke všem a aby posílil naše srdce, abychom byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými (1Te 3,12–13).