Výklad prvního listu do Tesaloniky z roku 2016 z Biblické církve Praha. Byla to kniha, se kterou nově založený sbor vstupoval do své existence. 

Země je domovem utrpení.

Obkličují nás oddíly zármutku.

Proudí slzy.

Těžce vzdycháme.

Čelo je rozryté vráskami péče a starostí.

Smrt od nás odtrhla milovaného přítele.

Do naší blízkosti pronikla nemoc.

Domov je opuštěný.

U stolu jsou prázdná místa.

Pohlédneme na pravici a je tu problém, na levici – a stále nové potíže se mračí nad obzorem.

Ale nebe je široké moře blaženosti bez nejmenší vlnky.

Všechny slzy jsou setřeny.

• Tvoje oči uzří krále v jeho kráse. (Iz 33,17)

Uvažuj o svém požehnaném Vykupiteli, který sedí na svém velkém bílém trůnu a je obklopen nebeskou slávou. Podívej se na Krále v jeho kráse! Je to pohled na oslaveného Spasitele, kvůli němuž je pro věřícího nebe nebem.

Snaž se tedy očima víry spatřit Pána Ježíše v celé jeho nesrovnatelné kráse a dokonalosti. Přemýšlej o:

• jeho slavném charakteru,

• jeho nekonečném milosrdenství,

• jeho nesrovnatelné blahosklonnosti,

Nemilujte svět! Proč?

1. Protože kdo ho získá, ztratí svou duši.

• Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. (Mt 16,25)

2. Protože přátelství se světem je nepřátelství s Bohem.

• Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. (Jk 4,4)

3. Protože svět nepoznal Krista.

• Dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. (Mt 1,21)

Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde. (Žd 13,14)

Na zemi jsme cizinci a poutníci. Tento svět není naším domovem. Jdeme pustinou s tváří obrácenou k Siónu – směřujeme do nebeského města!

Naše cesta je neschůdná, ale Spasitel nás podpírá. Procházíme pustinou, ale víra nás povzbuzuje pohledem na slavné odpočinutí v Otcově domě, v sídle požehnání.