Nový a vzmáhající se liberalismus

V našich církvích si razí cestu nový liberalismus a proměňuje naše denominace.

Ne, tento liberalismus nepopírá narození z panny ani historičnost Ježíšova vzkříšení. Tento liberalismus se opírá o biblickou exegezi a historické reformační kategorie.

Dnešní liberalismus se pokouší používat běžná vyznání víry a konfese, které známe a milujeme, a zdůrazňuje důležitost používání Písma k obhajobě našich myšlenek.

Tento liberalismus má oporu prakticky ve všech významných reformovaných seminářích a denominačních skupinách.

Stejně jako liberalismus, proti němuž bojoval Machen, ani tento liberalismus není pouhým odklonem od biblického křesťanství; je to zcela jiné náboženství.

Tento liberalismus, který používá stejný jazyk, vypůjčuje si ze stejných dějin, často káže bok po boku s ortodoxií, nepředstavuje pro ortodoxní křesťanství o nic méně vážnou hrozbu než liberalismus počátku 20. století.

Etický liberalismus

Teologický liberalismus fundamentalisticko-modernistického sporu se týkal především doktrinálních kategorií. Liberálové z počátku 20. století chtěli zachovat formu a znaky křesťanství a zároveň je zbavit veškerého doktrinálního obsahu, který by byl v rozporu s racionalistickým pohledem na vědu a svět.

Chtěli morální autoritu náboženství bez dogmatického obsahu biblického křesťanství.

Dnešní liberalismus je však zcela jiný. Moderní liberalismus uznává platnost zázraků, narození z panny, Kristovo božství, autoritu (alespoň teoreticky) Písma, vzkříšení a zástupnou povahu Kristova vykoupení. Dnešní liberalismus není teologický, ale etický.

Dnešní liberalismus se nezabývá tím, čemu věříme, ale jak jednáme. Za naší etikou samozřejmě vždy stojí teologie, ale při zkoumání doktrinálního prohlášení dnešních moderních liberálů se ukáže jen málo toho, co nás znepokojuje. Znepokojení se projevuje až v jejich praxi.

Teologičtí liberálové počátku 20. století vyznávali víru ve skutečného Ježíše a zároveň popírali, že by kdy žil. Tvrdili, že věří celému Písmu, a přitom důsledně podrývali každou významnou nauku.

Moderní liberálové tak dnes vyznávají víru ve stejnou teologii jako ortodoxní reformované křesťanství, ale jejich praxe se od novozákonního křesťanství hluboce liší.

Překroucená pravda

Dobré pravdy jsou překrucovány. Ti, kdo zdůrazňují Boží milost a Kristovu lásku a opomíjejí plně biblický důraz na imperativy pokání a svatosti v křesťanském životě, ukazují teologickou složku tohoto vzrůstajícího moderního liberalismu.

Ti, kdo učí pouze o ospravedlnění a Boží lásce nebo otevřeně popírají či mlčky podceňují nutnost posvěcení, podporují etický rozměr dnešního moderního liberalismu.

List Titovi hovoří zcela jasně: křesťanský život se skládá jak ze správného vyznání, tak ze správného jednání, jak ze správné víry, tak ze správného života, jak z biblického učení, tak z biblické praxe. Pravé pokání nevyhnutelně zahrnuje obojí. Zanedbání jednoho z těchto bodů vede k nedostatečnému křesťanství.

Moderní příklady

Jaké jsou příklady tohoto nového liberalismu v dnešních evangelikálních církvích?

• Neustále se měnící komplementarismus; rostoucí nespokojenost s vedoucí úlohou muže,
• nemastná a neslaná reakce na genderový a sexuální zmatek v dnešní době,
• křesťanské „me-too“,
• povrchní politizace kazatelen,
• kritická rasová teorie v církvi a v teologických školách,
• nedostatečná nebo neexistující pastorální teologie,
• ctění jazyka Písma, ale ignorování jeho podstaty,
• převaha milosti nad pravdou,
• láska nad zákonem,
• ospravedlnění nad posvěcením,
• jednota nad věrností,
• empatie místo společenství,
• tón nad obsahem,
• pocity nad obsahem víry,
• kultura nad Kristem.
• Teologický liberalismus minulosti se bál, že moderní člověk nebude považovat křesťanskou víru tváří v tvář vědě za rozumnou; Bůh moderního liberalismu se obává, že bychom o něm mohli mít příliš vysoké mínění.
• Moderní liberalismus má příliš nízký pohled na hřích a Boží slovo (stejně jako starší liberalismus).
• Moderní liberalismus má zásadně terapeutický pohled na vykoupení. Hlavním zájmem není to, abychom se skutečně dali do pořádku s Bohem, ale abychom se cítili lépe sami se sebou a se svým vztahem k Bohu.
• Moderní liberalismus je téměř posedlý světským chápáním spravedlnosti, ale k Božímu chápání je apatický.
• Moderní liberalismus uctívá Boha, který může spasit naše duše, ale který buď nechce, nebo nemůže proměnit naši přirozenost v tomto životě.
• Moderní liberalismus prakticky nemá místo pro důkladné učení o posvěcení a žije ve strachu, že jakákoli diskuse o posvěcení je zákonická a moralistická.
• Moderní liberalismus má nevalné mínění o místní církvi a pastorech místní církve.

Pochopení doby

Reformovaní křesťané se v minulém století potýkali s argumenty a kategoriemi liberalismu počátku 20. století, ale tyto bitvy již byly vybojovány.

Pokud se budeme nadále připravovat na ideologické bitvy minulého století, budeme převálcováni.

Jako ti, kdo by měli rozumět době, musíme pochopit povahu liberalismu, který se objevuje v dnešním křesťanství.

Tento etický liberalismus, který je ve skutečnosti nedostatkem opravdového pokání, hrozí, že v dnešní době a v několika příštích desetiletích podkope církev.

Církev nebo kazatel mohou zdůrazňovat některé z těchto bodů, aniž by nutně museli sklouznout k liberalismu. Přítomnost více těchto znaků však může svědčit o tom, že liberalismus proniká do církve.

Nenechte se mýlit: moderní liberalismus je stejně heretický jako teologický liberalismus počátku 20. století. Popírání nutnosti posvěcení pro věřící je herezí stejně jako popírání autority Písma.

Popírat, že Kristus skutečně proměňuje svůj lid v tomto životě, je stejným kacířstvím jako popírat, že přišel spasit.

Církev je v Novém zákoně přirovnávána ke stavbě. Jsou naše církve pevnými domy postavenými na skále, nebo jsou to jen chatrče postavené na písku?

Musíme se sice držet pravdy a chránit se před sklonem ke křehké ortodoxii bez lásky, ale toto velmi reálné pokušení by nás nemělo odradit od toho, abychom se pravdy drželi. Některé robustní domy mohou být trochu cítit zatuchlinou a potřebují trochu čerstvého vzduchu nebo revitalizaci, ale chatrč na pláži snadno strhne vítr a nenabízí vůbec žádné útočiště.

Kéž nám Bůh pomůže pevně se držet celého evangelia s milostí a pravdou.

www.reformation21.org