Překonání zákonictví v modlitbě

Jednou jsem slyšel jiného věřícího, který měl podnětnou promluvu o modlitbě. Vše bylo hluboce povzbudivé, dokud neřekl následující větu:

„Pokud každý den nestrávíte alespoň dvě hodiny modlitbou, jak můžete očekávat, že budete žít zbožným životem?“

Tato věta mě zaskočila, protože s tím se v Bibli prostě nesetkáváme. Ano, je dobré trávit čas modlitbou. Dokonce dvě hodiny. A modlitba JE pro posvěcení nezbytná. Vím, že jeho výrok měl povzbudit, ale v konečném důsledku možná skončil opačným účinkem, protože byl zákonický.

Zákonictví je snaha zasloužit si Boží uznání svými skutky, v tomto případě modlitbami nebo modlitebním životem. Zákonictví často přidává k naší víře pravidla, která nám Bůh nikdy nedal.

Existují dva hlavní způsoby, jak můžeme být v modlitbě zákoničtí: přílišné zaměření se na kvalitu a kvantitu našich modliteb.

Přílišné zdůrazňování kvality může nenápadně vést k přesvědčení, že můžeme Boha přimět správnou kombinací vnějších faktorů, jako je výmluvnost, vášeň, intonace nebo zatínání pěstí a zvedání rukou. (To se může projevit zejména při skupinové modlitbě.) Přílišné zdůrazňování kvantity našich modliteb působí, jako by Bůh kontroloval počet našich modliteb nebo stopkami sledoval jejich délku.

Pohled na biblické učení o modlitbě naštěstí ukazuje, že Bohu záleží na tom, jaký postoj při modlitbě zaujímá naše srdce a jaký je obsah našich modliteb, a ne na něčem takovém, jako je kvantita nebo kvalita.

Rád bych zotavující se zákoníky trochu povzbudil při uvažování o tom, co Bůh chce a nechce, pokud jde o kvalitu a kvantitu našich modliteb.

Kvalita našich modliteb

Na modlitbách, které znějí dobře nebo jsou plné emocí, není nic špatného, pokud se je modlíme se správným postojem srdce. Ve skutečnosti bych chtěl pomoci zlepšit kvalitu našich modliteb tím, že jejich obsah bude co nejvíce biblický. Nesmíme si však myslet, že můžeme Boha podplatit, aby na naše modlitby odpověděl na základě jejich kvality.

Nesmíme zapomínat, že Bůh je náš Otec. Pomyslete na to, jak směšné by bylo, kdyby pozemský otec věnoval svým dětem pozornost pouze tehdy, pokud by své prosby formulovaly JEN správně nebo se správnou intonací.

Mám malé děti. Někdy, když se sejdeme s ostatními rodinami, slyším, jak ve vedlejší místnosti začne dítě plakat. Víte, co se stane. Všichni rodiče nastraží uši a položíme si dvě otázky: Zaprvé, je to moje dítě? A za druhé, pokud je to moje dítě, co je to za pláč? Je to pláč z únavy? Pláč z hladu? "Někdo mi vzal hračku", nebo je něco bolí? Je v tom velký rozdíl a rodiče to rychle poznají.

Jestliže to platí o lidských rodičích, kteří se starají o své děti, oč více zná Bůh volání a prosby svých dětí? Pamatujte, že Ježíš učil, že Bůh ví, co potřebujeme, ještě dříve, než o to požádáme! A varuje před hromaděním "mnoha slov" nebo "prázdných frází", abychom si zasloužili Boží pozornost. Bůh nás slyší, protože jsme jeho děti, ne proto, že jsme v modlitbě tak úžasní.

Kvantita našich modliteb

Bible nenabízí žádné časové předpisy ani kvóty pro naše modlitby – aby se modlitba v Božích očích „počítala“, je třeba se modlit x-krát denně x minut. Kdyby tomu tak bylo, pravděpodobně bychom se více starali o sledování hodin a odškrtávání kolonek, abychom splnili své duchovní povinnosti, než o hledání Boha.

Bůh chce, abychom se modlili s vírou, se správným srdcem a za správné věci. A i když nás Bůh vyzývá k neustálé modlitbě, neznamená to, že nemůžeme jíst, spát, mluvit s rodinou a přáteli a žít normální život. Sám Ježíš netrávil každou bdělou chvíli v modlitbě, ale modlil se nepřetržitě po celý svůj život.

Jedna věc, která mě povzbudila, je stručnost mnoha modliteb v Písmu. Jsou tak krátké!

• Když si změříte čas, za jak dlouho se pomodlíte modlitbu Páně, je to asi dvacet sekund.
• Pavlovy modlitby se pohybují v rozmezí od několika vteřin až po zhruba pětasedmdesát vteřin.
• Ježíšova modlitba na kříži „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí“ trvá asi tři sekundy.
• V Nehemjášovi 2 se píše, že uprostřed důležitého rozhovoru se Nehemjáš „[pomodlil] k Bohu nebes“ (Neh 2,4) – a i když neznáme obsah této modlitby, víme, že Bůh na ni odpověděl a Nehemjáš díky tomu vykonal v izraelském národě velké věci.

Chvála Bohu, že nedává přísné předpisy pro délku nebo četnost našich modliteb!

Povzbuzení pro zotavující se zákoníky

Je zajímavé, že velká část biblických příkazů k modlitbě je doprovázena příslibem úžasných výsledků, které modlitba může přinést. To znamená, že tyto příkazy k modlitbě nás nemají zatěžovat, ale spíše inspirovat. Zde jsou jen tři příklady (s úžasnými výsledky vyznačenými tučně):

1. Matouš 7,7–8 – Máme přikázáno prosit, hledat a tlouct. Ale zde jsou zaslíbení:
2. „Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.“ (Mt 7,8).
3. Jeremiáš 33,3 – „Volej ke mně a odpovím ti. Chci ti oznámit veliké a nedostupné věci, které neznáš.“
4. Filipským 4,6–7 – „Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“

Nedovolte, aby vás zákonické smýšlení přimělo soustředit se v modlitbě na vlastní činy nebo úsilí. Upřete svůj zrak na našeho milostivého Otce a modlete se s důvěrou.

www.kevinhalloran.net