Vinobraní a paběrkování

• Což není Efrajimovo paběrkování lepší než Abíezerovo vinobraní? (Sd 8,2)

Zde jsou, milí přátelé v Kristu, dvojí lidé: Efrajim, velké, silné pokolení, a Gedeon z pokolení Manasesova. Ať chtějí nebo nechtějí, jsou tu; a je tady vinobraní a jsou tu jejich paběrky. Kdo dostane vinobraní a kdo dostane paběrky? Mně nejde o historickou přednášku, mně jde o mne a o vás. Tady jsem, tady je vinobraní a hojnost, a tady jsou paběrky, co zbylo, čím druzí pohrdli a nechtěli. Kdo dostane vinobraní, kdo dostane paběrky? Tady ukazuji, co mám na mysli. Tady je dvojí pokolení: jedno jako lvíčátko, které vyběhne z lesa a dívá se, co kde uloví. Vinobraní, ne nějaké paběrky! Ale tady je jiné pokolení, a to se dívá na svět jinak. „Ti lidé jsou zde kvůli tomu, abychom jim přinesli něco pěkného!“ Myslíte si, že obě pokolení dopadnou stejně?

Rád bych předkládal trojí.

I. Dva  neobrácení

Je tu Efrajim, a je tu Abíezer. Představte si, že Efrajim zůstal neobrácený, světský člověk a Abíezer také. A ženou se do světa, aby každý uchvátil co nejvíce. Ať uchvátíte vinobraní a ať zbude ostatek komukoliv, to zůstává stejné, když jsou oba neobrácení. Nikdy to nezůstane takové, jaké to má být nebo mohlo být. To platí o nás. Ať uchvátíme vinobraní nebo paběrky, nikdy to nebude takové, jaké to mělo být, všechno to bude pochybené, budete velmi zklamáni, protože jste neobrácení lidé. Pokolení Efrajimovo — to jsou světští lidé! Vidíte ty světské tvrdé způsoby: Je zle! Ale když je vlast v nebezpečí, sedí, a když se druzí odváží, pak mluví a dostanou hlavní kořist!

Gedeon je jiný člověk. Nejen, že to je rek, který se odváží, krásně poslechne Pána Boha, jen tři sta jich vezme a vykoná, co má vykonat, ale když mu dělají těžkosti ti zde, velice pokorně jim odpoví: „Což není Efrajimovo paběrkování lepší než Abíezerovo vinobraní?“ Jako byste četli ilustraci k Přísloví 16,32: „Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.“ Tu ho máte, toho reka Gedeona: Krásně ovládá svou mysl a odpovídá tak pokorně. Mohl s nimi zatočit jinak! Kde se to vzalo? Podívejte se, prosím, do epištoly Filipským 2,3–4: „v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.“ I takového Efrajima. Kde se to vzalo? To se mohlo vzít jen z Ducha svatého. Zde je již rozdíl: Efrajim, naprosto světský člověk, Gedeon však vedený Duchem Božím.

Každý přirozený člověk je takový Efrajim. Ať se druzí obětují a vydávají se do nebezpečí, ale vinobraní ať připadne nám! To je v mém srdci a v tvém srdci a v každém světském srdci. Co si chcete představovat? Ať se druzí obětují, ale až se bude dělit kořist, ať my máme lví podíl. A když si to ty na světě od lidí neobrácených představuješ jinak, protože jsou tak vzdělaní a vydaření, tak se musíš zklamat! A neoklamali tě oni, oklamal ses sám! Jak jste si mohli od takových lidí přát takové věci? Oni se neobětují, ale nároky si budou dělat na vinobraní. Tak to nese s sebou tělo. Vy nejste hříšní, vy jste takoví, jací přirozeně všichni jsme. Pak rozumíte tomu společenskému, sociálnímu zápasu. To je zápas o vinobraní a o paběrek. Kdo má dostat vinobraní a kdo paběrek? Kteří jsou lepší a kteří jsou špatnější? Ti zámožní? Ti nejsou lepší. Ti chudí? Ti také nejsou lepší. Ti jedni jsou tělesní a budou si vždycky dělat nároky na vinobraní, a ti chudí jsou světští a budou si také dělat nároky na vinobraní.

Ale proč tedy držíš s těmi chudými? Nu, proto, že není možné, abych měl Pána Ježíše rád a nedržel s dělníky, ne proto, že jsou chudí, ale z jiné příčiny. Protože ten chudý povídá: Oni nám neubližují ti zámožní, ale ten jejich kapitál. A když se mají věci tak, že lidé říkají, že je drtí kapitál, tu budu vždycky držet s těmito lidmi, protože podle Slova Božího ten člověk, ať je jaký chce, je vždycky lepší než jakýkoli kapitál. A jestli je to tak, jak to povídá, že kapitál ho drtí, pak se musí kapitál nějak spoutat, aby nemohl drtit. Ale co arci kážu, je něco jiného: Ať uchvátíte vinobraní, více než dosti, nebo jen ať nám zůstanou paběrky, všechno to stejně zklame.

Ale chudí řeknou: Nu, to není pravda! Nás trápí bída, ta táhne dolů, a proto nevěříme, že budeme zklamáni, když budeme mít více než dost. – To jste stejně na omylu a budete zklamáni. Copak já potřebuji na světě? Pokrm a nápoj a slušný oděv. To máte pravdu. Dost! Ale vy nad to potřebujete lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, tichost, sebeovládání a to ostatní ovoce Ducha svatého. Nemyslete si, že vám bez toho bude dobře. Nikdy vám pokrm a nápoj nestačí. A tady arci bída vás táhne dolů a nedá vám žádné radosti, ale teď jste uchvátili vinobraní, máte víc než dost. Co vám to dá? Víc než dost je právě takové zlo jako méně než dost. Myslíte, že bohatství táhne vzhůru? To je omyl. Bohatství táhne také dolů, jako bída. Nemyslete si, že vám to půjde víc k duhu. Když toho máte víc než dost, to je proti Božímu řádu. On řekl, že máte mít dost. A kde je v tom ovoce Ducha svatého? Nikde.

Proto, když člověk zůstává neobrácený, zůstává všechno stejné. Budete stejně zklamáni. To mne vede k tomu druhému:

II. Jeden obrácený a jeden neobrácený

Jsou tu Efrajim a Gedeon. A jeden z nich se obrátí a je zcela jiný člověk, a ten druhý zůstává, jaký byl. Jak to dopadne? Vždycky tak, že ten neobrácený uchvátí vinobraní a tomu obrácenému zůstanou paběrky. Uvidíte.

Ale vždyť je to úplně stejné, jeden jako druhý. Kde je nějaká změna? Úplná změna se dostaví jen tenkrát, když se do toho vloží Boží vyvolení. Nic o tom nevíte? Jak byste o tom mohli vědět, když jste to dosud nezakusili? To nejsou věci, které se učí, nýbrž které se žijí. Když jste slepí, jak budete věřit, že strom krásně kvete? A vy si myslíte, že Pán Bůh má svět na to, abyste se rvali o vinobraní? Ne, Pán Bůh má svět na to, aby, když se Efrajim a Abíezer rvou, se do toho vložil svým vyvolením. Vyvolený a obrácený člověk — to je jedno a totéž. A vy řeknete: „My se tě neprosíme o žádné obrácení!“ Nu, to jen povídáte, že se vám neděje žádná křivda. Nechcete o tom nikdo ani slyšet, ale on se neptá, ten lítostivý, nýbrž dotkne se svým svatým Duchem svědomí, a teď se ty věci podají samy. Každému se otevřou oči a každý vidí: „Já jsem to lvíče, které hledí někde něco uchvátit. To jsem já!“ To vám z lidí nikdo nedal. „Já jsem takový Efrajim. Co jim nesu?“ „Hřích jim nesu, kterého je tu nazbyt. Co já si počnu, aby to bylo jiné?“ Bez něho to nebude jiné, ale on ti to zjevuje proto, aby zjevil své evangelium. Přišel na svět v našem těle, ten nejkrásnější, a nese to nejvzácnější. Jak to dopadne? Hospodin na něho uvalil nepravosti nás všech. On trpí a mlčí, to je jeho vinobraní, a umírá na dřevě kříže a neproklíná, a je zde přítomen a koná své dílo, jak ráčí. On vede důkaz, že tu je. Krev Ježíše Krista nás očisťuje od každého hříchu. On je tvůj a ty jsi jeho. A teď se ukáží divné věci. Vy jste jeho, ale nebudete takoví, jací jste byli. Teď se k tobě požene Efrajim. „Nepřipodobňujte se tomuto světu!“ Jak to dopadne? Jestli vás vyvolil, pak nesmíš bát toho, jak dopadnou ti, které obrátil. On tě obrátil k tvému štěstí! Efrajim uchvátí a proto vidím, že společenské věci žádným zákonem nemůžete smířit, on vás předběhne a uchvátí, co může uchvátit. Když se jeden obrátí, ten druhý uchvátí vinobraní a vám zůstanou paběrky.

Ale nyní to třetí:

III. Paběrky obrácených

Ted se krásně podívejte na ten paběrek, který vám nechali. Jestli jste obrácení lidé a Pán Bůh vám dal paběrky, ukáže se, že ten váš paběrek je lepší než to jejich vinobraní. Jestli jste se obrátili, což není ten váš paběrek lepší než to, co mají oni? Ó, kéž by vám vzešlo světlo! On vás z milosti obrátil a dal vám podíl levitů. Otevřete si, prosím, Deuteronomium 10,9. Co tam čteme? „Proto se Lévimu nedostalo podílu ani dědictví s jeho bratry. Sám Hospodin je jeho dědictvím, jak k němu mluvil Hospodin, tvůj Bůh.“ Ti ostatní dostali každý svůj díl země a Lévi nedostal, protože mu Pán Bůh připravil sám sebe za podíl. „Já jsem tvůj podíl!“ Ty jsi u mého stolu, ty jsi domácí Boží. Vždycky u něho a taková mysl, jakou on má, takovou práci, jakou on si přeje! Z toho budeš mít veliký zisk!

Ale paběrek je paběrek! To se vám jen zdá. Jestli je to z jeho rady, tak vám nevybral to nejšpatnější! Tak to není, že rozdělí svět a světákovi dal všechno a pak si vzpomněl, že by měl něco dát také svému lidu! Podívejte se do Deuteronomia 32,8–9: „Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny … Hospodinovým podílem je jeho lid.“ To není tak, že si na vás vzpomněl, až když už nic nezbylo. Je to přesně naopak. Co vám přidělil, to vám přidělil z veliké lásky. On vám přeje jako všemohoucí Přítel. Není to takové, jaké to je, protože to nemůže být jiné, nýbrž proto, že to zatím jiné mít nechce. Podívejte se na svůj paběrek a uvidíte, že je vzácnější než cokoli jiného. Dr. Moody byl dobrý přítel našich farářů. Byl nemocný a lékař ho poslal do Brazílie, kde jsou veliké prérie a louky a mnoho koní a málo cest. Když se tam na poušti přihlásí cestovatelé, tu se objeví tolik a tolik osedlaných koní. Moody sedl na toho posledního, kterého mu nechali. Ale koně nejsou stejně dobří. Kůň dr. Moodyho byl však znamenitý. Tu se jeden k němu přitočil a povídá: „Já jsem nevěděl, že tomu tak dobře rozumíte.“ „Vždyť já tomu nerozumím ani trochu! Já si sedl na toho, kterého jste mi nechali!“ To je náhoda, ale tak se to má vždycky v životě obráceného člověka, který jen paběrkuje. Vy jste na světě, abyste byli jeho, a přinesli druhým, co jim patří. Vy šťastní lidé!

Ale je tu ještě jedna možnost. Myslete si, že se obrátí Efrajim i Gedeon. Jak to pak dopadne s vinobraním a paběrky? Nic se nebojte! Pak jsou oba Božími šafáři a nic víc. Když jste obrácení a dá vám do hrsti vinobraní, máte jen víc starostí. Vy si myslíte, že rozdělování je tak lehká věc? – Představte si, že nastalo království Boží. Všichni jsou obrácení, všichni mají na mysli jen a jen vůli Boží. Nebojte se řádů království Božího! Ale zatím se věci mají tak, že oni jsou neobrácení. Nu, pak se nebojte svého podílu, když se druhým zdá býti paběrkem. Jestli jsi obrácený a druzí neobrácení, pak je tvůj paběrek lepší než jejich vinobraní. „Což není Efrajimovo paběrkování lepší než Abíezerovo vinobraní?“ Amen.

Kázáno 24. dubna 1910.