Vykládat Boží slovo
- Četli z knihy Božího zákona po oddílech a vykládali smysl, aby lid rozuměl tomu, co četli. (Neh 8,8)
Levité vysvětlovali Boží slovo. Tito muži byli nástrojem ve vyučování lidu. Lidé přišli s postojem být vyučováni. Byli schopní se učit, schopní a ochotní nechat se poučit. Kniha zákona byla přinesena před lidi, muže a ženy, všechny, kteří byli schopní porozumět. Jestliže člověk není schopen se učit, nemůže ani rozumět Božímu Slovu. Proto učíme své děti, aby poslouchaly, aby se soustředily, proto mají být ve shromáždění a učit se naslouchat Božímu slovu a jeho výkladu.
Levité četli a vyučovali. Byli služebníky v chrámu a byli také zodpovědní za vyučování Božího Slova. Hlavní zodpovědností vedoucích v církvi je učit lidi Boží slovo. Mají ho číst a používat, protože Boží slovo „je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu“ (2Tm 3,16–17). Pán Ježíš používal Boží slovo, apoštolové zůstávali ve Slově a v modlitbách, církev zůstávala v učení apoštolů. Ti všichni dělali totéž, co dělali levité:
1. Četli z knihy Božího zákona. Četli lidem z Písma. Nečetli náboženskou literaturu, neříkali jim své svědectví nebo zážitky s Bohem, neříkali jim dojemné příběhy ani nějaké vtipy! Nesnažili se lidi pobavit ani udržet. Četli Písmo!
2. Četli po oddílech, dosl. po částech, literárně, tak jak tam to slovo bylo napsáno. Četli slovo za slovem a větu za větou. Ne – něco tady a něco tam, hop sem, hop tam. Četli to přesně tak, jak to bylo v Písmu. Toto platí jak pro veřejné, tak pro soukromé čtení Písma. Jak pro osobní studium doma, tak pro shromáždění a také kázání.
3. Vykládali smysl. Přinášeli porozumění, moudrost. Vzpomeňte si na Pána na začátku Jeho služby v Nazaretu (Lk 4,17nn): otevřel knihu proroka Izajáše, přečetl text a vykládal. I zde lidé chtěli slyšet, co říká Písmo a rozumět tomu. Levité vykládali smysl toho, co četli. Písmo je srozumitelné a cesta spasení je v něm popsaná velice jednoduše, takže nepotřebuje žádné složité výklady. Izajáš říká, že „kdo půjde po této cestě, nezbloudí, i kdyby to byli pošetilci“ (Iz 35,8).
Samozřejmě jsou v Písmu i těžší místa a ne všechno je v něm jednoduché. Ale nakonec stejně vždycky, když chceme dobře rozumět Božímu slovu, musíme jít do hloubky a ptát se, co to znamená. Když například Boží slovo říká „kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými“ (Ef 4,28), je to velmi prostý a nad slunce jasný výrok. Ale co s ním ve společnosti, kde jen velmi málo lidí rozumí tomu, že když ve své pracovní době tráví čas zábavou na internetu, nebo nakupováním, tak že tím okrádají svého zaměstnavatele? Co tímto jednoduchým slovem mezi lidmi, kteří když jim v obchodě vrátí o sto korun víc, tak je bez mrknutí oka strčí do kapsy a řeknou si: „Hloupá prodavačka“, místo aby se chytili za nos a řekli si: „Byl bych zloděj, kdybych si nechal, co mi nepatří.“ Musíme ta slova vysvětlit.
4. Důvodem výkladu je, aby lidé porozuměli tomu, co čtou. Vedoucí musí přinášet Boží slovo tak, aby to vedlo k porozumění, jinými slovy, aby mysl i jednání lidí byly proměňovány Božím slovem. Aby lidé mohli přijít domů ze shromáždění a udělat přesně totéž, co dělali v církvi – jít do Božího slova, pochopit smysl oddílu, porozumět mu v jeho kontextu a případně ho vyložit druhým.
Při čtení Božího Slova musíme být pečliví a pozorní, protože se jedná o Boží slovo. Je to záležitost nejen mysli, ale také srdce a postojů. Izraelci slyšeli Boží slovo (chtěli ho slyšet), naslouchali Božímu slovu (byli připravení), přijali Boží slovo, jako slovo Boží a následně zareagovali na to, čemu z Písma porozuměli (jednali podle Slova).
Přidat komentář