13. listopadu

Uštkne-li had, dříve než byl zaříkán, zaklínač pranic neprospěje. (Kaz 10,11)

Kdo přichází se svou radou nebo pomocí pozdě, i kdyby to byl mistr jazyka (i kdyby byl „mistrem jazyka“, což je doslovný význam „zaklínače“), bude k ničemu a nepoužitelný. Moudrost Boží nás učí předcházet „uštknutí“ a nespoléhat se na ostrý jazyk. Je to naopak mírný, měkký jazyk, který láme kosti a trpělivost, která přemluví vůdce (Př 25,15). Moudrost nebude bojovat s hadem, ale bude ho snažit uspat a tak ho zneškodnit, udělá všechno pro to, aby se vyhnula hadímu jedu, tedy pomluvám nebo hořkosti, které sestupují hluboko do nitra člověka a ochromují ho jako hadí uštknutí. Hlavu toho dávného hada, jedovaté svůdce, ďábla už rozdrtil Pán Ježíš Kristus na kříži Golgoty – zde je naše bezpečné místo, on je náš ochránce.