Dohlížitel musí být „muž“

• Proto musí být dohlížitel bezúhonný jedné ženy muž… (1Tm 3,2)

Podívejme se na další charakteristiku, která zní našim uším možná trochu divně – v ekumenickém překladu (a Petrů) je „jen jednou ženatý“, B21 říká „věrný manžel“, Pavlík a ČSP mají „muž jedné ženy“. Co je tohle za zvláštní charakteristiku? O čem to tady Bible mluví? Řecká konstrukce charakterizuje popisovaného muže. Je tu doslova „jedné ženy muž“, přičemž to, co je před slovem muž, má za úkol popsat podstatné jméno muž, které následuje.

Takže tato charakteristika mluví na prvním místě o tom, že dohlížitel má být muž a na druhém místě potom rozebírá, jaký to má být muž – muž jedné ženy. Myslím, že tohle je něco, čemu rozumíme, co jsme viděli už v předchozích oddílech – viděli jsme to v prvním verši třetí kapitoly, kde je ten, kdo touží po krásném úkolu, popsán v mužském rodě. To je něco, co by možná šlo vysvětlit trochu jinak, ale druhý verš je úplně jasný. Dohlížitel musí být muž. 

Ve druhé kapitole jsme také viděli, proč dohlížitelem nemůže být žena:

• Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. (1Tm 2,12)

Není to proto, že by žena byla méněcenná nebo neschopná, že by byla náchylnější k hříchu nebo že by byla méně vzdělaná než muž, ale je to proto, že Bůh stvořil muže jako hlavu. Muž má vést. Je to respektování přirozeného Bohem stvořeného řádu. Bůh stvořil celý svět v určitém pořádku a tento řád musí být zachován. Nicméně nepotřebujeme žádná vysvětlování – pokud Písmo něco jasně prohlašuje, nepotřebujeme, aby nám Bůh vysvětloval, proč to tak chce. Pokud nám Bible říká, že manželství je vztah muže a ženy, není třeba řešit, proč manželství nemůže být vztahem dvou mužů nebo dvou žen nebo jakýchkoliv jiných kombinací. A pokud Bible říká, že církev má být vedena muži, není třeba řešit, jak to vymyslet, aby církev mohla být vedena ženami. 

Kromě toho náš text také říká, že dohlížitel má být muž jedné ženy. Není zde, že to je někdo, kdo žije v manželství, ani zde není, že to má být člověk – muž nebo žena, který je věrný svému manželskému protějšku. Ale je tu napsáno, že to je muž, který je charakterizován tím, že je mužem jedné ženy. Schválně to zdůrazňuji, protože Písmo umí také napsat „žena jednoho muže“ (1Tm 5,9). Tak je popsaná žena – vdova, která má být podporovaná církví. 

Dnes je celkem běžné, že jsou ženy ustanoveny jako starší sboru nebo jako kazatelky. Obvykle lidé poukazují na to, jak to funguje ve světě, a říkají, že stejně tak by přece měla fungovat církev. Ale žena jako starší církve je přesně ten případ, který přímo odporuje kvalifikaci stanovené Písmem a vede to k popření pravdivosti Písma. Je to jako když opilec říká druhým lidem, že by neměli pít alkohol nebo zloděj, že by neměli krást. Takové jednání je v přímém protikladu k jasnému učení Božího slova, a to neznamená nic jiného, než že to je přímá neposlušnost Bohu a jeho Slovu.