21. února

Shledal jsem, že moudrost nese více užitku než pomatenost, jako světlo dává větší užitek než tma. (Kaz 2,13)

I když dnešní fyzika dochází k tomu, že by to mohlo být i jinak, dosud se vždy mělo za to, že tma je jednoduše absencí světla. Kde chybí světlo, je tma. Světlo přemáhá tmu už jenom svou vlastní přítomností. Nejde o to, kolik ho je a v jaké koncentraci, jde o to, zda vůbec zde nějaké světlo – a spolu s ním také alespoň nějaká moudrost. To oboje přináší mnohý užitek, nejenom v podobě kázně, ale prostě svou přímou existencí. Kde moudrost tam je vždycky mnohem více užitku, než tam, kde není. A i když se bude jednat o moudrost v podobě tzv. selského rozumu, bude pokaždé neskonale více, než když vládne samotná pomatenost nebo temnota. Každá moudrost totiž stojí na pravdě a každá pravda svědčí o Kristu.