22. ledna

Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to vše je pomíjivost a honba za větrem. (Kaz 1,14)

Šalomoun viděl všechno, co se pod sluncem děje, porozuměl všem principům i myšlenkám stvořeného světa, ve své moudrosti byl schopen uchopit tyto věci a seznámit se s nimi. A ve výsledku došel k závěru, že všechno v tomto světě je marnost. Pokud něco nemá svůj základ v Bohu, který všemu dává smysl, je to pomíjivé, prázdné, marné, neužitečné, zbytečné. Jak aktuální jsou tato slova moudrého krále v dnešní době, kdy vidíme zástupy těch, kdo pouze konzumují své bytí, žijí ze dne na den, od zážitku k zážitku, od jedné věci k druhé, od jedné známosti k další … a nic v celém životě ve výsledku nedává smysl a nemá moc naplnit život člověka. Protože pouze v Kristu člověk nachází plnost lidského bytí.