23. ledna

Co je pokřivené, nelze napřímit. (Kaz 1,15) 

Všechno v tomto světě pomíjí, protože všechno je pokřivené hříchem. Všechno, co je pod nebem, podléhá důsledkům pádu člověka a není v moci žádného člověka to narovnat, napravit, napřímit. Proto Kazatel mluví o marnosti, o lopotě a únavnosti všech věcí. „Kdo může narovnat, co Bůh zkřivil?“ (Kaz 7,13). Jenom on sám! Izajáš mluví o tom, že každé údolí bude vyvýšeno a každý pahorek snížen (Iz 40,4). Přijde zachránce, který dá věci do pořádku a to, co je pokřivené, bude opět napřímeno. Lidská duše, zkroucená a pošpiněná hříchem, bude zase vyrovnaná a očištěná mocí Boží, kterou Bůh prokázal na svém Synu, Pánu Ježíši Kristu, když na něj vložil hříchy Božího lidu, potrestal je na něm smrtí a potom ho slavně vzkřísil z mrtvých.