23. února

Moudrý má v hlavě oči, kdežto hlupák chodí ve tmě. Avšak i to jsem poznal, že týž úděl potká oba dva. (Kaz 2,14)

I obyčejná lidská moudrost (někdy používáme slova „selský rozum“) může přinést velké požehnání a hojný užitek v tomto světě. Ale není-li to moudrost shůry, potom zůstane pouze v tomto světě a nepřekročí hranice toho přicházejícího. Spolu s tímto světem také zanikne, až Pán přijde spolu se svými svatými pro svou církev a k soudu tohoto světa. V tomto světle není mezi rozumným ani pošetilcem velký rozdíl, protože i ten nejmoudřejší z moudrých v tomto světě bude postaven před Boží soud a následně uvržen do ohnivého jezera, Protože neuvěřil v Božího Syna, Pána Ježíše Krista. Ale kdokoliv v něj věří, na soud už nepřijde, přešel už nyní ze smrti do života a stal se dědicem věčného požehnání.