25. ledna

Rozmlouval jsem se svým srdcem: Hle, nabyl jsem větší a hojnější moudrosti než ti všichni, kdo byli v Jeruzalémě přede mnou, mé srdce nabylo mnoho moudrosti a vědění. (Kaz 1,16)

Tentýž Šalomoun, který napsal tato slova, psal svému synovi v knize Přísloví, aby na prvním místě střežil a chránil své srdce, protože z něj vychází život (Př 4,23). Moudrost vešla do jeho srdce (Př 2,10), takže nyní může rozmlouvat se svým srdcem. Není to něco samozřejmého, protože lidské srdce je velmi zrádné, dokonce je nejúskočnější ze všeho na světě a je nevyléčitelné (Jr 17,9). Jenom v bázni Boží, která je počátkem moudrosti, ho lze poznat, je možné ho ochránit před hloupostí a převráceností a potom s ním také rozmlouvat. Přesto musí být člověk vždy ve střehu a všechno konfrontovat zapsaným Božím slovem, v němž je zjevena plnost moudrosti, protože celé Písmo svědčí o Pánu Ježíši Kristu.