26. července

Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích. (Ž 119,99)

Bůh nám dal své Slovo, abychom nebyli hloupí, ale učili se moudrosti, abychom ho mohli poznávat a vidět veliké věci, které Bůh dělá. Nadto přišla moudrost, která je shůry, která je „čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky“ (Jk 3,17). Tato moudrost k nám sestoupila v osobě Ježíše Krista, protože on je naší moudrostí. Tato moudrost není automatická, ale souvisí s přemýšlením. Když křesťan přemýšlí o velikých věcech Božích, o Bohu samotném, o jeho díle, o spasení a o Boží milosti, stává se moudřejším nad své učitele. Rozjímání je způsob, jak v nás Boží slovo přebývá ve své plnosti a přináší hojnost Božího požehnání.