29. července

To všechno jsem viděl ve dnech své pomíjivosti: Spravedlivý hyne i při své spravedlnosti a svévolník dlouho žije i při své zlobě. (Kaz 7,15)

Boží muži dávnověku jako byl např. Jób (Jb 21,7), David (Ž 37) nebo Asaf (Ž 73) si spolu Šalomounem všímají, že Bůh leckdy dopřává svévolníkům dlouhého života navzdory jejich svévoli a zlobě. Ale spravedliví hynou i při své spravedlnosti. Protože jsou však oblečeni do Kristovy spravedlnosti, nehynou na rozdíl od svévolníků navěky, ale jen v tomto čase. A nejednou je jejich život ukrácen právě kvůli této spravedlnosti, jako např. život Štěpána (Sk 7) nebo Jakuba, bratra Janova (Sk 12). Svatí rozumí tomu, že jejich domov není zde, ale u Pána, a ani život ani smrt je nemůže oddělit od lásky Boží v Kristu Ježíši, proto se mohou spolu s apoštolem těšit z toho, že jejich životem je Kristus a smrt je pro ně zisk (Fp 1,21).