6. listopadu

Zlo, jež jsem pod sluncem vídal, je omyl, k němuž dochází u mocnáře… (Kaz 10,5)

Největší mocnář své doby, král Šalomoun, píše o zlu, k němuž dochází u mocnáře. Lidé tak rádi vzhlížejí k těm, kteří jsou mocní, bohatí, známí nebo slavní – a často mají pocit, že takoví lidé by měli udávat kurz, takoví lidé se nemohou mýlit, takoví lidé to přece s ostatními myslí dobře, nebo ne? Nikdo není spravedlivý, nikdo není dobrý – není ani jeden. Jenom Bůh je neskonale dobrý a naprosto spravedlivý. U Boha nedojde k žádnému omylu, jakého se snadno dopouští ten, kdo má v rukou moc, u Boha se nenadějeme zla, které z takového omylu prýští. V moci postavení lidé jsou stejní hříšníci, jako všichni ostatní, a jejich postavení se pro ně stává pokušením i zkouškou. Proto nedoufáme v člověka, ale v samotného Boha.