I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. (Gn 7,1)
Kdo je v Bibli spravedlivý? Je to ten, kdo se chová slušně, nikdy nikoho nezabil, nic neukradl, a pokud něco, tak maximálně papír do kopírky svého zaměstnavatele, který mu vynahradil tím, že pracoval pět minut přes čas? Ten, kdo dělá spoustu, nebo aspoň trochu dobrých skutků a snaží se o to, aby jich bylo v jeho životě víc, než těch špatných? Rozhodně ne! Spravedlivý je ten, koho Bůh prohlašuje za spravedlivého. A to je jenom ten, kdo se spolehne na něj, na Boha, na dílo jeho milosti, a uvěří, že je to Bůh sám, kdo může člověka zachránit a nikoliv člověk. Noe byl spravedlivý. Noe chodil s Bohem (Gn 6,9). Noe dělal všechno tak, jak mu Bůh přikázal (Gn 6,22).
Jak máme jako křesťané reagovat na takovou krizi? Odpověď: S vírou se nemusíme bát. Máme se podívat do oka bouře a zeptat se: „Pane, co se mám naučit? Jak mě chceš změnit?“ Následujících osm věcí by nás měl tento děsivý koronavirus naučit nebo by nám je měl znovu připomenout.
Ke čtyřem vlastnostem, o nichž jsme přemýšleli v minulém článku, připojuje Ernie Baker čtyři další a vysvětluje, jak nás pravá spásná víra proměňuje do Kristovy podoby.
Jákob byl milovaný syn své matky. Boží slovo o něm říká, že to byl muž bezúhonný, mírný, spořádaný. Jeho bratr Ezau byl muž pole, lovec, který se rád toulal a hledal svou kořist. Relativně brzy – tedy ve srovnání s Jákobem – když mu bylo 40 let, tak si našel dvě pohanské ženy, s nimiž se oženil a tyto ženy způsobovaly hořké trápení jeho otci i jeho matce.
Věřící se na zemi nemohou pohodlně zabydlet, protože se tu nikdy nebudou cítit doma. Vyznávají, že „jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci“ (11,13). A místo aby nebe vnímali jako vítaný bonus poté, co si užili života tady dole, ukazuje, že věřící po nebi touží. Stýská se jim „po lepší vlasti, po vlasti nebeské“ (11,16).
Charakter proměňovaný mocí evangelia Pána Ježíše Krista se projeví v jednání člověka. Už jsme to viděli na všech skupinách, o nichž jsme mluvili – ať se jednalo o starší muže, starší ženy, mladší ženy nebo mladší muže. Proměněný charakter, Kristův charakter má být vidět i na životě otroka.
Mnohé a různé jsou vztahy, v nichž se Kristus hlásí k věřícímu, a ten jen ztrácí, pokud ho v jediném z nich ignoruje. Kristus je Bůh, Pán, hlava, Spasitel církve. Oficiálně je naším prorokem, knězem a králem, osobně je naším příbuzným-zachráncem, naším přímluvcem, naším přítelem.
