Bůh je v nebi a ty na zemi

• Bůh je v nebi a ty na zemi, tak ať jsou nemnohá tvá slova. (Kaz 5,1)

Bůh je nahoře ve své majestátnosti a moci. Slyší každé vaše slovo. Čte každou vaši myšlenku. Vy možná zapomenete, co jste si mysleli nebo řekli. U vševědoucího a vševidoucího Boha tomu tak není.

Dejte si pozor na to, abyste Bohu něco neslibovali. Kdo to od vás vyžaduje? Učiňte si svatá předsevzetí, chcete-li, a modlete se o milost, abyste je dodrželi. Buďte však hluboce přesvědčeni o své vlastní slabosti, spoléhejte se pouze na sílu Ducha svatého a myslete na Ježíšovu lásku. Buďte každý den ukřižováni s Kristem – a tak jděte vpřed, abyste čelili zkouškám tohoto padlého světa. To vás posune dál více než všechny vaše sliby.

Neprodlužujte ukvapeně dobu svých modliteb a nezavazujte se lehkomyslně k plnění zbožných povinností, které si sami ukládáte. Pokud je budete nějakou dobu dodržovat a poté je opustíte, je to horší, než kdybyste se jimi nikdy nezabývali. Dokud vám ještě zbýval čas, nebyl to snad stále jen váš vlastní čas? Kdo vás žádal, abyste jej takto využili? Bůh se s vámi setkává v obvyklou hodinu – nevšimne si snad, že jste porušili svůj záměr?

Opět platí: když se zkracuje čas modlitby nebo se studium Slova odbývá ve spěchu – neříká snad Duch: „Tak tomu vždycky nebylo!“ Tímto způsobem se Bůh stává terčem posměchu a vy tím utrpíte újmu. Upadající životní návyky svědčí o úpadku milosti. Vaše jediná jistota spočívá v tom, že budete kráčet vpřed.

„Ať jsou vaše slova nemnohá!“ Pět minut upřímné modlitby – to je lepší než hodiny formálního uctívání!

„Ať jsou vaše slova nemnohá!“ Odvrhněte zvyk prázdné modlitby – modlitby jen pro modlitbu samotnou, třeba proto, abyste vyplnili chvíle vyhrazené pro duchovní aktivity. Když je Bůh s tebou, tvá slova nemohou být mnohá. Myslí si snad Ježíš někdy, že mluvíš příliš mnoho? Unavuje ho snad tvá společnost? Dal ti snad někdy najevo, abys odešel z jeho přítomnosti? Tvé vlastní slabosti zkracují tvé modlitby – Ježíš si nikdy nemůže přát, abys odešel. Mluv často k Pánu, i když jsou tvá slova nemnohá. Tak se okamžiky spojení s Bohem proměňují v hodiny modlitby. Když takhle vznikají, jsou tvé modlitební chvíle sladší, než když vycházejí z formálních slov. Celé dny tak můžeš trávit v opravdové oddanosti – při chůzi, při jídle, při společenství s ostatními. Každá tvá hodina může být modlitbou a každá tvá myšlenka může být příjemná. Takové chvíle, ach, jak jsou vzácné, nevýslovně vzácné!

Duše má, nespoléhej se na to, že budou trvat věčně. Važ si jich, dokud je máš. Nechtěj se s nimi rozloučit. Tak se možná, z Boží milosti, opět vrátí.