Steven Cole

Někteří členové židovské církve, které autor Listu Židům píše, možná měli nevěřící židovské přátele, kteří se jim vysmívali kvůli tomu, že věří v ukřižovaného Mesiáše. Autor ale zdůrazňuje, že celý židovský bohoslužebný systém stál na krvavých obětech a že Bůh tento systém ustanovil jako předobraz jedné jediné, naprosto dostatečné oběti Ježíše Krista. Vrátit se ke starému systému by znamenalo vrátit se k systému, který nikdy neočistí jejich svědomí, a opovrhnout věčné vykoupení, které Bůh poskytl v Ježíši Kristu (9,12-14). V našem dnešním textu dovádí do důsledků následující myšlenku: Pramenem odpuštění hříchů je pouze Kristova prolitá krev.

Jak vypadá zralost? Jak si máme představit člověka, který je duchovně vyzrálý? Člověka, který je dospělý, zralý v Kristu? Boží slovo nám tady ukazuje, že ve zdravé církvi, budou starší lidé, kteří budou vzorem křesťanského života pro ostatní. V našem textu máme osm vlastností, které rychle projdeme – tyto vlastnosti se týkají jak mužů, tak i žen a jsou to vlastnosti, které nám říkají, jak vypadá duchovní zralost křesťana. Většinu – ne-li všechny tyto vlastnosti najdeme v charakteristice vedoucích v církvi.

Bůh se odlišuje od stvoření

Toto je jedna z Božích dokonalých vlastností, nad níž uvažujeme jen zřídka. Je to jedna z dokonalých vlastností Stvořitele, která ho odlišuje od všeho Jeho stvoření. Bůh je stále stejný – nepodléhá žádné změně svého bytí, svých vlastností nebo rozhodnutí. Proto je Bůh přirovnáván ke skále (Dt 32,4), která zůstává nepohnutelná, i když celý oceán kolem ní je v neustálém pohybu. Ačkoliv tedy celé stvoření podléhá změně, Bůh je neměnný. Bůh nemůže poznat změnu, protože nemá žádný počátek ani konec.

Existují morální a duchovní parazité, kteří škrtí, zabíjejí, zraňují nebo zpomalují růst duchovního života!

1. Parazit lenosti brání milosti bdělosti – jako tomu bylo u pěti panen (Mt 25,5).

2. Parazit světskosti zabíjí milost oddanosti – stejně jako v případě Démase (2Tm 4,10).

3. Parazit pýchy pustoší milost pokory – jak tomu bylo u ďábla (1Tm 3,6).

Služba Bohu

Představte si jezero, z něhož vytéká dvacet nebo třicet říček. Není tu jedna mohutná řeka, ale je tu řada potůčků, které jsou v létě vyschlé a v zimě zamrzlé. Žádný z nich nemůže být sám o sobě využit k velkému dílu, protože v něm není tolik vody, jako kdyby z jezera vytékala jediná velká řeka. Úplně stejné je to se srdcem člověka – má v sobě jen tolik života, aby se člověk mohl naplno zaměřit pouze na jediný cíl. Nemůžete milovat Krista poloviční láskou a druhou polovinu věnovat světu.

Jedním z nejničivějších útoků na život a zdraví církve v celé její historii bylo něco, co známe pod názvem „ekumenické hnutí“ – šlo o bagatelizaci učení ve snaze podpořit partnerství ve službě mezi (a) skutečnými křesťany a (b) lidmi, kteří byli ochotní se nazývat křesťany, ale odmítali základní křesťanské doktríny.