24. listopadu

Na věrolomné se dívám s ošklivostí, nedrží se toho, co jsi řekl. (Ž 119,158)

Věrolomní se odklonili od pravdy, takže se nemohou držet slova pravdy. Nestaví na Písmu a vyhýbají se mu. Proto na ně nemůže Boží dítě s láskou, ani je nemůže přijímat. Jdou po cestách nepravosti a nespravedlnosti, jejich životy, jednání i smýšlení jsou pokřivené hříchem. Proto se od nich musí Boží dítě oddělit. Přesto je tady naděje. Stále trvá doba milosti, kdy Bůh otevírá dveře všem, kdo zbloudili daleko od jeho slávy (a my všichni jsme takoví byli), stále platí zaslíbení evangelia, že každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen. Proto můžeme s radostí dokonce i Božím nepřátelům zvěstovat Boží slovo s nadějí na jejich záchranu. Kéž Pán pohne srdcem věrolomných a obrátí je k sobě.