14. března

Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji. (Ž 119,35)

Ukaž mi cestu (v. 33), dej mi rozum (v. 34) a veď mě po cestě (v. 35) – to je volání po Bohu samotném, to je vyjádření touhy znát ho a chodit s ním. Takto nějak nepochybně chodil Henoch s Bohem a nebylo ho, protože Bůh si ho vzal (Gn 5,24). Je to vytrvalé volání k Bohu a hledání jeho samotného – i v době Starého zákona to bylo hledání Pána Ježíše Krista, i když ještě nezjeveného a zastřeného. O to víc je to nyní – už byl zjeven, už se stal tělem, které přebývalo mezi námi, už dokonal své dílo na kříži Golgoty a slavně vstal z mrtvých. Není nic většího lepšího, co by mohl křesťan poznat, zakusit, kudy by mohl jít!