18. listopadu

Svévolníkům je vzdálena spása, protože se nedotazují na tvá nařízení. (Ž 119,155)

Svévolníkovi jsou vzdáleny všechny Boží cesty, nezajímají ho, neptá se na ně, nehledá Boží vůli, nechce se řídit podle Božích nařízení. Jeho srdce je nakloněno jenom k tomu, co je zlé. Nejedná se o ty nejhorší věci, ale jedná se o cokoliv, co je v rozporu s Bohem a jeho vůlí. Je v příkrém rozporu s Bohem, ignoruje jeho nařízení, a i kdyby je chtěl nakrásně plnit, bude to dělat jenom pro své vlastní uspokojení a vyvýšení. Svévolník není schopen žádného dobrého činu, tedy takového, který by potěšil Boha, který by ho oslavil a vyvýšil, který by ukázal na něj – Bůh a jeho sláva rozhodně nejsou tím prvním v jeho životě.  Proto je mu spása vzdálena.