3. března

Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života. (Gn 3,24)

Bůh dal svého vlastního Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Boží láska se zjevuje už v zahradě Edenu. Kvůli své vzpouře nemohli Adam s Evou zůstat na místě rozkoše (Eden), ale byli vyhnáni pryč ze zahrady a vchod do zahrady střežili cherubové s plamenným mečem. „Míhající se oheň“ to je slovo pro serafa, takže dost možná zahradu střežili cherubové se serafy. Už nikdy neměl hříšný člověk vkročit na místo, které pro něj Bůh připravil, kde bylo všechno uzpůsobeno pro něj, kde mohl žít v pokoji, radosti a spravedlnosti. Jediný způsob, jak může hříšný člověk obnovit svůj vztah s Bohem, jak se může dostat zpět do zahrady rozkoše, je spolehnout se na Pána Ježíše Krista, na jeho oběť, na jeho dílo.