2. března

Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj. (Ž 119,29)

„Pane, smiluj se nade mnou!“ To by měla být asi jedna z nejčastějších proseb křesťanů. Ano, Pán se smiloval, stal se člověkem a na lidském těle zaplatil za hříchy svého lidu, je dokonáno a každému, kdo uvěřil ve vzkříšeného Ježíše Krista a vyznal ho svými ústy jako Pána, byly jeho hříchy odpuštěné, byl očištěn Kristovou krví a je Božím dítětem. Přesto stále znovu tak snadno zabloudíme, odbočíme na cestu klamu nebo zatouláme a ztratíme. Myslím, že není den, kdy bychom nepotřebovali volat k Bohu a prosit ho o smilování. Smiluj se nade mnou podle svého Zákona, podle své spravedlnosti. Petr, který se zahleděl do vln, když šel po vodě, a začal tonout, volal: „Pane, zachraň mě!“ Stejně voláme i my. A on zachraňuje.