I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. (Gn 7,1)
Kdo je v Bibli spravedlivý? Je to ten, kdo se chová slušně, nikdy nikoho nezabil, nic neukradl, a pokud něco, tak maximálně papír do kopírky svého zaměstnavatele, který mu vynahradil tím, že pracoval pět minut přes čas? Ten, kdo dělá spoustu, nebo aspoň trochu dobrých skutků a snaží se o to, aby jich bylo v jeho životě víc, než těch špatných? Rozhodně ne! Spravedlivý je ten, koho Bůh prohlašuje za spravedlivého. A to je jenom ten, kdo se spolehne na něj, na Boha, na dílo jeho milosti, a uvěří, že je to Bůh sám, kdo může člověka zachránit a nikoliv člověk. Noe byl spravedlivý. Noe chodil s Bohem (Gn 6,9). Noe dělal všechno tak, jak mu Bůh přikázal (Gn 6,22).
Bratři a sestry, nastal čas na památku Pánovy smrti. Při této příležitosti si dnes ukážeme na přikázáních ve 12. kapitole knihy Exodus, jak Pán Ježíš naplnil židovský svátek Pesach, nebo česky řečeno, Hod beránka. Kapitolu nebudeme číst celou, ale pokud můžete tak si prosím otevřete Exodus 12. Zaměříme se hlavně na verše, které souvisí se svátkem Hod beránka a Pánem Ježíšem.
Kralická Bible je klenotem, který z Boží milosti dostal náš národ do dědictví. Český jazyk byl jedním z prvních moderních jazyků, do nichž byla Bible přeložena z originálu, tedy hebrejštiny a z řečtiny.
První překlady Písma jsou známé už ze starověku. Sem můžeme zařadit překlad Starého zákona do řečtiny ze 3. století před Kristem, tzv. Septuaginta. To byla Bible prvních křesťanů, protože řečtina byla "lingua franca" římské říše.
Pastor Scott Gilchrist nás provází životem tohoto ojedinělého Božího služebníka a zároveň vykládá verš po verši I. Petrovu epištolu. Vidíme Petra v jeho lidské slabosti, ale také v jeho proměněném charakteru. I. Petrova, také nazývanou epištolou naděje, se věnuje mimo jiné tématům utrpení (2:21, 3:14), Boží spravedlnosti (1:17), naděje (5:10) a Kristova vykupitelského díla (3:18).
Jan padl, jako mrtvý k JEHO nohám, když HO spatřil. To není žádná maličkost vidět HO. A vidět HO musíš. Všichni se zajisté musíme ukázat před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý to, co skrze tělo působil, podle toho, jak práce čí byla, buď v dobrém, nebo ve zlém (2K 5,10). Věř tomu nebo nevěř, na tom nezáleží, ale jistě HO spatříš.
Náš milostivý Spasitel nás chce přivést k poznání nebeských věcí. Proto mluví v podobenství o svatbě tělesné, aby přivedl náš rozum ke svatbě duchovní. Takže raduje-li se kdo, že je zván na svatbu tělesnou, o to víc se má radovat, že je zván na svatbu duchovní; bál-li by se kdo, aby nebyl vyhnán ze svatby tělesné, aby se daleko více bál, aby nebyl vyvržen od svatby věčné, a k tomu spoutaný vyvržen ven do temnoty.
Miloslav Jech (1926 –2017) byl český evangelikální teolog a církevní historik, první ředitel Evangelikálního teologického semináře v Praze. Studoval historii a filozofii na Filozofické fakultě univerzity Karlovy. Pracoval v různých dělnických a úřednických profesích, krátce též jako učitel a archivář. Od roku 1965 pracoval jako kazatel Jednoty českobratrské (dnes Církev bratrská). V letech 1990–1996 stál v čele Evangelikálního teologického semináře (resp. t.č. Teologického semináře Církve bratrské).
