I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. (Gn 7,1)
Kdo je v Bibli spravedlivý? Je to ten, kdo se chová slušně, nikdy nikoho nezabil, nic neukradl, a pokud něco, tak maximálně papír do kopírky svého zaměstnavatele, který mu vynahradil tím, že pracoval pět minut přes čas? Ten, kdo dělá spoustu, nebo aspoň trochu dobrých skutků a snaží se o to, aby jich bylo v jeho životě víc, než těch špatných? Rozhodně ne! Spravedlivý je ten, koho Bůh prohlašuje za spravedlivého. A to je jenom ten, kdo se spolehne na něj, na Boha, na dílo jeho milosti, a uvěří, že je to Bůh sám, kdo může člověka zachránit a nikoliv člověk. Noe byl spravedlivý. Noe chodil s Bohem (Gn 6,9). Noe dělal všechno tak, jak mu Bůh přikázal (Gn 6,22).
Apoštol Pavel začíná patnáctý verš slovy: „Proto i já…“ – proto – kdykoliv čteme v Písmu toto slovíčko, tak by nám měla před očima – podobně jako řidiči červené světlo na semaforu – vyskočit otázka: „Proč?“ Na co odkazuje toto proto? Čeho se týká? Co spojuje? To jsou důležité otázky, které si musíme klást, kdokoliv studujeme Boží slovo.
Kde hledáme moudrost? Od koho se učíme žít dobře v tomto světě? Máme vůbec možnost žít bezúhonně ve světě, který je plný korupce, násilí, nespravedlnosti a bezpráví? Takové a podobné otázky si jako křesťané jistě čas od času položíme. A Pán Bůh nás nenechává na pochybách, že o našich starostech ví. Dal nám své Slovo, abychom se z něj učili, jak máme žít na této zemi předtím, než pro nás přijde Pán.
Neříká Ježíš správně i o nás: „Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku“ (Zj 2,4)? Běda! Jak málo jsme toho dosud udělali pro slávu našeho Pána. Naše zima trvá příliš dlouho. Dáváme Bohu jen drobné, ačkoliv si zaslouží tisíce – ba co víc, zaslouží si, aby krev v našich žilách tepala ve službě jeho církvi a jeho pravdě. Budeme to tak dělat? Ó Pane, budeme i potom, co jsi nám tak bohatě požehnal, nevděční a budeme se stavět lhostejně k tvým dobrým věcem a k tvé práci?
Musíte se znovu narodit! (J 3,7)
Nutnost nového narození je zjevná ze skutečnosti, že člověk je padlé stvoření. Bůh stvořil člověka, aby byl Božím obrazem podle Boží podoby (Gn 1,26) a radoval se ve společenství s Bohem. Svým odpadnutím si ale člověk znepřátelil svého Stvořitele, nemůže vystát blízkost toho jediného Svatého a utekl od něj.
A jen u něho! – Kdežto se kol kolem všechno mění, všechno, všechno. – Když tak sedíme večer pohromadě a vypravujeme o těch starodávných časech, člověk si už skoro ani nemůže představit, jak to bylo všechno možné. A když si tak pomyslím, že již za těch starodávných časů sedávali lidé pohromadě a vyprávěli si o těch starostarodávných časech, až žasli a trnuli – to bylo už nějakých změn a kolikrát asi byla pod sluncem ta samá věc znova nová! – A „jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny“, a to dnes, a to včera a když David si své stádo popoháněl, ON na něj hleděl a jeho pohled zkoumal srdce i ledví.
Dr. Reggie M. Kidd je profesorem Nového zákona na Reformed Theological Seminary v Orlandu (Florida, USA). Ve svém vyučování na tomto CD se věnuje teologii v epištolách Galatským, I. Korintským a I. a II. Tesalonickým.
Čas: přibližně 20 hod
