I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. (Gn 7,1)
Kdo je v Bibli spravedlivý? Je to ten, kdo se chová slušně, nikdy nikoho nezabil, nic neukradl, a pokud něco, tak maximálně papír do kopírky svého zaměstnavatele, který mu vynahradil tím, že pracoval pět minut přes čas? Ten, kdo dělá spoustu, nebo aspoň trochu dobrých skutků a snaží se o to, aby jich bylo v jeho životě víc, než těch špatných? Rozhodně ne! Spravedlivý je ten, koho Bůh prohlašuje za spravedlivého. A to je jenom ten, kdo se spolehne na něj, na Boha, na dílo jeho milosti, a uvěří, že je to Bůh sám, kdo může člověka zachránit a nikoliv člověk. Noe byl spravedlivý. Noe chodil s Bohem (Gn 6,9). Noe dělal všechno tak, jak mu Bůh přikázal (Gn 6,22).
Apoštol tu má na mysli všechnu tu plnost, která je v evangeliu. To je to nejlepší, co má Pán Bůh na světě pro lidi. To abych i já okoušel! Ale tu slyším, že musím mít k tomu vnitřní zrak (KRAL oči mysli) a že tyto oči mysli musejí být osvícené, jestliže to mám vystihnout a okoušet.
Je třeba, abychom se učili rozlišovat mezi tím, co uctívání – a s ním spojená chvála a dobrořečení – je a co není. Je to opravdu důležité, protože i modlitba může být mrtvá, prázdná, dokonce Bohu odporná – a to přes to, že bude obsahovat hezká a dokonce pravdivá slova.
Pán Ježíš poukazuje na Lotovu ženu proto, aby ukázal na tragédii života, který nebere vážně Boží slovo a nebojí se Božího soudu. Tady nejsou nějaké zjevné hříchy – jenom malé ohlédnutí se zpátky. Taková malá neposlušnost Božímu Slovu. Ignorování Božího slova a zatvrzelost vůči Bohu.
Ó, znovuzrozená duše, která se třeseš úzkostí, neboť jsi ještě nespatřila čistou tvář svého Milovaného, neboť se ještě nemůžeš mít plné potěšení z majestátu jeho úřadů a z nádhery jeho osoby. Ale buď plně oživena bohatstvím jeho milosti a drahocenností jeho krve, které jsou již ve tvém vlastnictví a přitahují tvou pozornost k němu.
Dr. Meic Pearse je profesorem od roku 2004 profesorem na Houghton College v New Yorku, USA. Předtím učil církevní dějiny na London Bible College ve Velké Británii. V této své přednášce se skvělým způsobem vyrovnává s tímto téměř neprobádaným obdobím dějin církve. Meic se věnuje např. tématům křesťané v Sovětském svazu nebo církev v době nacismu. Pro nás středoevropany jsou získané poznatky o to cennější.
OBSAH:
Začátky náboženského pluralismu v ruském impériu.
Nábožensko-nacionalistická rivalita a úpadek turecké moci
Drazí v Kristu, před památkou Páně se podíváme na jeden verš z 12. kapitoly knihy Exodus, který se týká toho, co bylo přikázáno, ke slavnosti nekvašených chlebů. Pro kontext toho co, bylo přikázáno, přečtu Exodus 12,15-20 a potom si ukážeme, jak Pán Ježíš naplnil to, co se přikazuje v 15. verši.
