Hojnost vede k lenosti

Hojnost je pro lidi důvodem k zahálce, takže nechtějí sloužit ani Bohu, ani sami sobě, ani bližním.

Nechtějí sloužit Bohu

Protože mají hojnost dobrých věcí, oddávají se jenom službě tělu. Zanedbávají bohoslužby a uctívání Boha, sváteční dny netráví ve chválách Bohu a ve slyšení Božího slova, nýbrž v tělesných kratochvílích. Neděkují Bohu za jeho dobrodiní a nežádají další požehnání, protože se domnívají, že budou mít stále hojnost bez nedostatku. Jiní se den co den opíjejí a hodují a zapomínají na bohoslužby, a místo nich (protože hlava je po rauši těžká) odpočívají. A když konečně vstanou, hned zase hodují a vytrvají v tom až do večera, takže si místo Božího požehnání zasluhují zlořečení (Iz 5,11nn). Proto není divu, že spravedlivě přicházejí na lidi od Pána Boha všechna ta zlořečení, jimiž hrozí těm, kdo nebudou poslouchat jeho Slovo (Dt 28).

Neslouží sami sobě

Když mají hojnost, hýří, rozhazují a utrácejí, nepřemýšlejí o budoucnosti, neshromažďují v čase hojnosti pro čas hladu, odvykají si pracovat. Neboť i když Boží syn nám přikazuje (Mt 6), abychom si nedělali starosti o zítřejší den, zakazuje tím lakomou, nezřízenou, pohanskou péči bez víry a naděje. Ale nezapovídá myslet na sebe a na svou rodinu v době hojnosti, ale skrze apoštola říká, že „kdo se nestará o své blízké, zapřel víru.“ A v knize Přísloví 13,16: „Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost.“ A 27,25: „Tráva se poseká, ukáže se otava, sklízí se píce z hor.“ A jinde: „Užívej v mládí svůj majetek střídmě, abys ve stáří netrpěl nouzí.“ V Janovi 6 sebrali apoštolové zbytky nalámaného chleba po nasycení zástupu. Proto má každý v čas sytosti pamatovat na hlad a v době hojnosti na nedostatek a usilovat o to, aby si neodvykl pracovat a nezvykl si zahálet. 

Nechtějí sloužit bližním

Lenoši nechtějí v době hojnosti sloužit druhým, takže vyhýbají každé práci. Odmítají pomoci druhým. Dokonce i ti nejchudší se v době hojnosti nadýmají pýchou a zdá se jim na tom něco divného, že by měli pracovat, když jsou nasyceni. Takže se potom nemůžeme divit, že někdy ti bohatší jsou v dobách nedostatku tvrdí vůči chudým lenochům. A to je důvod, proč nás Duch Boží posílá v Přísloví 6 k mravenci, abychom se od něj učili pracovat. Neboť Bůh nás nestvořil k zahálce, ale k práci. Proto se říká, že člověk je zrozen k práci jako ptáci k létání.

Dobře to tehdy napsal Sírachovec ve 33. kapitole, že „zahálka učí mnohé špatnosti“. A když Ezechiel v 16. kapitole popisuje příčiny zničení Sodomy a Gomory, řadí mezi další hříchy také zahálku: „Hle, toto byla nepravost tvé sestry Sodomy; pýcha, sytost chleba a sebejistý klid [tj. netečnost, jako v Př 1,32], který měla i se svými dcerami. Ale ruku utištěného ubožáka neposilovala.“

Jan Rosacius Hořovský (1581–1632)

Úryvek z kázání Jan Rosacia Hořovského o hladu, které vyšlo tiskem v roce 1616 v Praze, upravený do současné češtiny.