30. prosince

Bloudím jako zatoulané jehně, hledej svého služebníka, vždyť jsem na tvá přikázání nezapomněl! (Ž 119,176)

Monumentální žalm je zakončen pokorným a doslova zoufalým voláním ubohé duše. Pane, jsem ztracen. Hledej mě! Jsem zbloudilou ovcí, která potřebuje, aby ji dobrý pastýř nalezl, vzal ji na svá ramena a donesl zpátky do ovčince. Hle, jak moc potřebujeme Boží milost. Neobejdeme se bez ní. Všichni jsme bloudili jako ovce, ale jej dal Hospodin jako oběť smíření za nás za všechny, jeho poslal, aby hledal a spasil, co zahynulo. Jenom Ježíš je tím dobrým pastýřem, který pokládá svůj život za své ovce – a dává ho dobrovolně, nikdo mu ho nemůže vzít. A také si ho znovu bere zpět, protože Svatého a Věčně živého smrt nikdy nemůže udržet ve své moci. Ježíš žije a hledá ztracené!