Svědomí vše odhalí

Neměli bychom hřešit v naději, že se nám to podaří utajit. I kdybys to zatajil před všemi ostatními, můžeš to zatajit před vlastním svědomím? Jak někdo dobře řekl: „Co je ti platné, že nikdo neví, co jsi udělal, když to víš sám? Co prospěje tomu, kdo má svědomí, které ho obviňuje, že nemá nikoho, kdo by ho obvinil, kromě sebe samého? Sám sobě je tisícem svědků.“ Svědomí není soukromým svědkem. Je to tisíc svědků. Proto nikdy nehřešte v naději, že to bude utajeno. Je lépe, aby to věděli všichni lidé, než abys to věděl ty sám. Vše bude jednou zapsáno na tvém čele. Svědomí bude mluvit. Nemůže-li mluvit pravdu nyní, neboť bylo v tomto životě podplaceno, bude mít tuto moc a schopnost v životě budoucím. Nikdy proto nehřeš v naději, že to zatajíš. Svědomí je svědek. Svědka máme v sobě, a jak říká Izajáš: „Naše hříchy svědčí proti nám“ (Iz 59,12). Je marné hledat utajení. Svědomí vše odhalí.