Spasitelství Krista
„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův“ (Iz 55,8).
Izák pak uvedl Rebeku do stanu své matky Sáry. Vzal si ji a stala se jeho ženou. A zamiloval si ji. Tak našel útěchu po smrti své matky. (Gn 24,67)
Láska přichází až nakonec. Romantická láska nebyla základem jejich manželství. Nikdy nemůže být. Je to přesně naopak – manželství je opravdovým základem pro romantickou lásku. Všechno ostatní je vzplanutí emocí, nebo také chtíče a vášní, které ovládají život člověk, místo aby člověk ovládal je. Romantické lásce zde předcházelo jasné poznání od Boha, že Izák se má oženit, předcházelo mu čekání na Boží čas, hledání nevěsty na správném místě a podřízení se Božímu vedení. Teprve potom přišlo manželství a s ním také skutečná romantická láska, která staví na Boží milosti a tím také vede k Boží slávě. Bůh stvořil manželství ke své slávě. Manželství je svědectví o evangeliu, o Bohu a jeho díle, o Kristu a jeho nevěstě (Ef 5,31–32).
„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův“ (Iz 55,8).
Mnohými z nás otřese, odpadne-li církevní vůdce. Naposledy šlo o Joshuu Harrise (pozn. red.: Joshua Harris na konci července veřejně oznámil, že se rozvedl a že už není křesťanem). Uznávaná kniha Paula Trippa „Dangerous Calling“ (Nebezpečné povolání) varuje pastory a studenty seminářů před dvojím životem, který může vést k duchovnímu ztroskotání. Avšak tři z pěti mužů, jejichž doporučení se objevuje na zadní straně obalu knihy, ve své službě v průběhu několika posledních let selhali.
Kánon je uzavřený, ke zjevení už není co dodat. Bůh nedává nové zjevení, ale oprašuje to staré. Když na něj zapomeneme a zastrčíme ho na zaprášenou půdu svých vzpomínek, přinese ho zpátky, opráší ho a vyčistí ho jako starý obraz, ale nemaluje ten obraz znovu.
V mnoha případech je dnes docela snadné shrnout, v jaké pozici se nachází ten který teolog podle různých teologických kategorií vycházejících z dnešní doby či z historie. Tento člověk je arminián. Tamten je zase kalvinista. A mohli bychom pokračovat dál. Není však vůbec jednoduché učinit shrnující úsudek, který by do nějaké kategorie zařadil Charlese G. Finneye. V některých oblastech bychom ho mohli nazvat pelagiánem. V jiných zase arminiánem. Mohli bychom ho označit za člověka, který zastával hledisko vládnoucího a morálního vlivu Kristova usmíření.
Oddací list vám zaručí, že manželství bude dobře fungovat asi tolik, jako vám rybářský lístek nebo lovecké povolení zajistí úlovek. Obojí vám pouze dává zákonnou možnost, pokusit se o to.
Pro každého věřícího je zásadně důležité chápat podstatu vytrvalé víry. Jak jsme viděli minulý týden, existuje jistý druh víry, která ve zkouškách a v pokušení nevydrží. Zrno padlé na kamenitou půdu rychle vyrašilo, ale také rychle uschlo a zahynulo, když přišly zkoušky. Zrno, které zapadlo do trní, možná vydrželo o něco déle, ale nakonec je zadusila pokušení způsobená starostmi, majetkem a potěšeními tohoto života. Ani jedno z nich nedospělo k tomu, aby vydalo úrodu. Trvalou úrodu neslo pouze zrno zaseté do dobré země (Lk 8,11-15).