19. února

I pohlédl jsem a viděl moudrost i ztřeštěnost a pomatenost. Jaký člověk nastoupí po králi, jehož si ustanovili předtím? (Kaz 2,12)

Šalomoun se po všem svém zkoumání vrací zpátky na začátek a znovu přehlíží moudrost i pomatenost. Zkoušel se zabývat těmi nejmoudřejšími věcmi tohoto světa, ale nakonec shledal, že pokud je všechno jenom pro tento čas, není to nic jiného, než marnost. A tak znovu zkoumá, zda někde neudělal chybu. Znovu promýšlí veškerou moudrost i ztřeštěnost tohoto světa. Může někdo dojít k jinému závěru, než k němuž došel on? Může nějaký král, který nastoupí po něm, vykonat větší a lepší a velkolepější věci, než jaké vykonal on? Takový král skutečně přišel do tohoto světa, potomek Šalomouna, a jednoznačně odhalil prázdnotu světských tužeb i cílů. A přinesl plnost v království, které není z tohoto světa, ale je zakořeněné v něm samotném, v Pánu Ježíši Kristu.