O modlitbě

• … jak je třeba stále se modlit (Lk 18,1)

„Pane, nauč nás se modlit,“ prosili učedníci svého Mistra, jak čteme v Evangeliu. Byli svědky jeho mocného modlitebního života a jeho příklad se jich dotkl v hloubi srdce. Právě odtud pramenila jejich touha umět se modlit. Jako základ pro naši úvahu si vezměme text z Evangelia podle Lukáše 18,1–8. Ježíš jim vyprávěl podobenství o neodbytné vdově, aby své učedníky vedl k životu naplněnému přímluvami.

Není to zvláštní, až překvapivé, že musíme být k modlitbě vybízeni? Zdálo by se, že k modlitbě budeme tíhnout sami od sebe. Pravdou však je, že modlitba je pro učedníky tou nejtěžší věcí. V 8. verši vidíme předpověď, že v posledních dnech, až Syn člověka přijde, bude jen málo těch, kdo se skutečně modlí. Ukažte mi člověka na kolenou a já vám ukáži někoho, kdo přemáhá mocnosti pekla. Modlitby „ohnivého“ Johna Knoxe byly hrůzou pro bezbožnou královnu Marii; prohlásila, že má větší strach z Knoxových modliteb než z celého batalionu vojáků. Kristus říká: „Je třeba se stále modlit.“ Modlitba je důkazem nového zrození (Ř 8,15; Ga 4,6).

Šest důvodů, proč je modlitba nezbytná:

1. Boží slovo nám to přikazuje 

Neměli bychom snad poslouchat slovo svého Otce? Je zajímavé, jak velká část Písma se věnuje právě modlitbě. Sotva Bibli otevřeme, čteme o tom, jak lidé začali vzývat Hospodinovo jméno. A když knihu zavíráme, v našich duších doznívá „Amen“ vážné modlitby. Bible obsahuje nespočet přikázání a tisíce zaslíbení spojených s modlitbou. To, co Bůh ve svém Slově tak silně zdůraznil, by mělo být jasně patrné i v našich životech.

2. Kristus nám dal příklad 

Ježíšův život byl životem neustálých přímluv. Podívejme se na něj na Olivové hoře – jak hledí na světla Jeruzaléma, jak se o samotě modlí a pláče před svým Otcem. Když se musel modlit On, o co více my! Největší křesťanskou službou je služba modlitby, což podtrhuje i list Židům (7,25). Když Kristus odešel na pravici svého Otce a viděl největší potřeby lidstva, došel k závěru, že největší službou, kterou může prokázat, je právě přímluva. Často zpíváme o tom, jak chceme být podobni svému Pánu. Proč mu tedy nejsme podobni i v jeho modlitebním životě? Když se modlím v ústraní, rád si uvědomuji, že dělám totéž, co právě teď dělá můj Pán v nebi.

3. Kvůli věrohodnosti našeho vyznání 

Vyznáváte, že milujete Boha? On po vaší lásce touží. Přicházíme k Otci jen jako žebraví prosebníci, když něco nutně potřebujeme, nebo se k němu rádi blížíme jen proto, abychom mu byli nablízku, jako učedník Jan, který spočíval na Ježíšově hrudi? Milujeme ho pro to, co nám dává, nebo pro to, kým On sám je? Pokud tvrdíte, že Boha milujete, ale nemodlíte se, vaše vyznání není pravdivé.

4. Kvůli síle našeho svědectví 

„Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ Pokud mě ďábel dokáže porazit v mém modlitebním životě, pak mě snadno porazí v jakékoli jiné oblasti křesťanského života. Petr se pokoušel žít z vlastní síly a selhal, ale Pavel věděl, že musí žít z víry v Syna Božího (Ga 2,20). Když satan zničí modlitební život věřícího, získá velké vítězství. Naše schopnost stát s Bohem rozhoduje o naší schopnosti bojovat pro Boha.

5. Aby nás Bůh mohl formovat 

Mnoho věřících jedná neuváženě. Nedávají Bohu příležitost, aby utvářel jejich životy, protože si neudělají čas na modlitbu. Boha nikdy nepoznáte ve spěchu. „Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh“ (Ž 46,11). Modlitba je Boží způsob, jak vychovávat a budovat svůj lid.

6. Kvůli výsledkům, kterých lze dosáhnout 

Čtěte životopisy svatých Božích mužů a uvidíte, jak velké věci se děly díky jejich modlitbám. Apoštolové svými modlitbami pohnuli světem a přivedli ho k Bohu. Skupina „bezvýznamných“ mužů obrátila svět naruby a tím ho vlastně napravila. Kdyby někdo mohl šířit evangelium jen díky svému vzdělání a osobnosti, byl by to Pavel – on však doslova žil na kolenou. Každý jeho dopis církvím je plný výzev k modlitbě. Jak dětinské jsou naše modlitby ve srovnání s modlitbami těchto velikánů! Uctíváme jejich památku, stavíme jim pomníky a čteme jejich životopisy, ale zapomínáme následovat jejich příklad.

Příklady z dějin

Na hlavní silnici mezi Glasgowem a Edinburgem stojí stará modlitebna. Cizinci se ptají, čím je tato stará budova významná. Je to místo, kde kázal John Welsh. Vypráví se, že tento kazatel, který hluboce prožíval duchovní stav lidí ve svém okolí, strávil celou sobotu v modlitebním zápase proti mocnostem temnoty (Ef 6,12). Následující neděle se zapsala do dějin Skotska. Když kázal, každá jeho věta byla jako meč vržený Duchem svatým. Lidé se třásli, v úzkosti se drželi lavic a plakali tak hlasitě, až kazatele nebylo slyšet. Toho dne přešlo asi 1500 lidí ze smrti do života.

Vzpomeňte na Davida Brainerda, mladého Američana, který v drsných podmínkách přinášel evangelium indiánům. Přestože kázal skrze opilého indiánského tlumočníka, Boží moc skrze jeho modlitby zasahovala srdce posluchačů. Jak můžeme dnes překonat lhostejnost hříšníků? Kdyby se Boží lid modlil, viděli bychom stejné výsledky. Úspěch církve ve Skutcích apoštolů nebyl výsledkem strategie, ale vítězstvím modlitebního života (Skutky 4,31). Andrew Bonar kdysi řekl: „Modlitba je semeno zaseté do Božího srdce.“ Jak úrodná je to půda!

Závěr a výzva

Je nutné se modlit, protože lidé stále směřují do záhuby. Modlitba je jako „pojistný ventil“. Kdybyste měli opravdový zájem o duše a nemodlili se, puklo by vám srdce. Proč se tedy nemodlíte? Odpověď je prostá: chybí vám opravdový zájem o lidi. John Welsh vstával i v mrazivých zimách, zahalil se do deky a modlil se. Když se ho žena ptala, proč nespí, odpověděl: „Nemohu spát, když vím, že tisíce duší kolem mě hynou.“ Kéž nám Bůh daruje takovou lásku k lidem!

Bez modlitby bude náš křesťanský život jen prázdným omylem. Pamatujte na podobenství o nespravedlivém soudci a vdově. Její prosba byla vyslyšena pro její neodbytnost. C. H. Spurgeon řekl: „Vzdechy, které nelze vyjádřit slovy, jsou prosbami, které Bůh neodmítne.“ Bůh odpovídá na vytrvalé a upřímné modlitby (1. Král 18,41–46). Nenechte se odradit. Ďábel se bude snažit vaši modlitbu překazit, ale pamatujte, že „mnoho zmůže vroucí modlitba spravedlivého“ (Jak 5,16).

Vyznejme svůj hřích zanedbávání modlitby a znovu se oddejme této službě. Pán nám v tom požehnej. Amen.