27. prosince

Hospodine, toužím po tvé spáse, tvůj Zákon je pro mne potěšením. (Ž 119,174)

Boží slovo velmi jasně říká, že člověk musí skrze Krista zemřít zákonu, aby mohl žít pro Boha a nést ovoce Ducha (Ř 7,4.6). Nezůstává ovšem bez zákona, ale jeho zákonem se stává sám Kristus – je jeho normou, cílem i hranicemi. Proto může křesťan s radostí souhlasit s žalmistou a nacházet potěšení v celém Božím slově, protože celé svědčí o Kristu. Zatímco žalmista se radoval z přikázání, obětí i obřadů staré smlouvy a nacházel v tom své potěšení, protože všechny tyto věci jako stín ukazovaly na toho, kdo ten stín vrhá, my známe onu postavu, Pána Ježíše Krista, k níž tyto stíny směřovaly. Proto také naše potěšení může a musí být mnohem větší a plnější.