Bát se jenom Boha

• Proto smíme říkat s důvěrou: ‚Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?‘ (Žd 13,6)

Protože Bůh nás nikdy neopustí ani se nás nezřekne, můžeme se spokojit s tím, co máme. Protože Pán je náš, nemůžeme zůstat bez přítele, pokladu a příbytku. Díky tomuto ujištění se můžeme cítit zcela nezávislí na lidech. Pod takovou výsostnou záštitou se necítíme v pokušení krčit se před svými bližními a žádat je o svolení nazývat náš život svým vlastním, ale to, co říkáme, říkáme směle a bráníme se protivníkům.

Kdo se bojí Boha, nemusí se bát ničeho jiného. Měli bychom stát v takové bázni před živým Pánem, že by na nás všechny hrozby, které může použít i ten nejpyšnější pronásledovatel, neměly mít větší účinek než hvízdání větru. Člověk v dnešní době proti nám nemůže udělat tolik, co mohl, když apoštol napsal tento verš v nadpisu této stránky. Skřipce a kůly vyšly z módy. Gigantický papež už nemůže upalovat poutníky. Jestliže se stoupenci falešných učitelů pokoušejí o krutý výsměch a pohrdání, nedivíme se tomu, neboť lidé tohoto světa nemohou milovat nebeské símě. Co tedy? Musíme snášet pohrdání světa. To nezlomí žádnou kost. Bůh nám pomáhá, buďme odvážní, a když svět zuří, ať zuří, ale my se ho nebojme.