Moudrý má v hlavě oči (Kaz 2,14)

• Moudrý má v hlavě oči, kdežto hlupák chodí ve tmě. (Kaz 2,14)

Světský člověk nemá duchovní zrak, jeho oči jsou pryč. Takto slepý zůstane – dokud mu Pán nevrátí zrak. Nevidí ani svůj ztracený stav, ani možnosti jeho nápravy. Pro něj hřích není hříchem, Bůh není Bohem, Kristus není Kristem, nebe není nebem, peklo není peklem, protože chodí ve tmě. Milá duše, ať se ti nic takového nestane! Jestliže ti Bůh dal zrak, není tvou povinností používat ho k jeho slávě? Ať jsou tedy tvé oči ve tvé hlavě a ne jako oči hlupáka, které „těkají po končinách země“ (Př 17,24).

Máš oko, které, pokud ho správně používáš, rychle rozpozná nástrahy Pokušitele, ať už jsou jakkoli dobře skryté. Pokud jsi upadl do hříchu, čí je to vina? Proč máš oči, abys viděl, když je nepoužíváš? Neříkej, že jsi to neviděl, že Pokušitel byl příliš rafinovaný. To by znamenalo znevažování Božího daru. Měl jsi být opatrnější, pak by tě tato trýzeň nepotkala.

Dávej si pozor na snění, když procházíš okolo a zíráš na prázdné nicotnosti – na své vlastní marné představy. Přitom budeš přehlížet obyčejné povinnosti. Ach, má duše, dobře se rozhlédni kolem sebe – podívej se, jaké jsou tvé povinnosti. Podívej se jim do tváře. Neodvracej se od nich, jen proto, že jsou obtížné nebo že je tvůj zrak upřen na něco lákavějšího. Tvá moudrost spočívá v tom, že budeš mít oči doma. Domácí povinnosti a domácí pokušení vyžadují tvou nejrychlejší a nejlepší péči. Měj je tedy v popředí svého zraku – pak můžeš bezpečně hledět na to, co je za nimi.

Jsi-li oddán abstraktnímu myšlení a trávíš-li mnoho času studiem, ach, dej si pozor! Nikdo by neměl pozorovat své kroky z příliš velké dálky! Nějaká náhlá výzva k aktivním povinnostem, nějaké drobné vyrušení – něco, co zkouší tvou trpělivost – se může ukázat jako kámen úrazu, o který bys nezakopl, kdyby tvé oči plnily své povinnosti.

A ty, má duše, chraň své oči před blouděním po zakázaných stezkách. Když jsi v hájemství marnosti, ach, měj oči doma, skryj je pod víčky bdělosti. Dávej si pozor, abys nehledala všude, aniž bys věděla, co hledat! To vede k marnosti. Křiklavý časopis! Veselý oděv! Kráčející pokušení, které tak mocně přitahuje! Má duše, dobře to znáš. Uzavři tedy smlouvu se svýma očima (Job 31,1), spoutej své roztoužené vášně, zkroť zvědavý pohled svých choutek! Mysli na Ježíšovu milost a upři na něj svůj pohled!