Přinesou bomby svobodu íránským křesťanům?
Letecké údery Izraele a Spojených států proti Íránu šokovaly svět a vyvolaly brutální odvetné reakce po celém Středním východě. Snaha oslabit nebo svrhnout tvrdý islámský režim v Teheránu znovu otevřela naléhavou otázku pro církve po celém světě: může tento moment, jakkoli tragický, nabídnout nečekanou příležitost pro náboženskou svobodu v Íránu – nebo jen prohloubí pronásledování?
Írán je již nyní jedním z nejobtížnějších míst na světě pro následování Krista. Podle organizace Open Doors UK & Ireland žijí íránští věřící – zejména ti, kteří konvertovali z islámu – pod neustálým podezřením a riskují zatčení pouze za to, že se scházejí v domácích církvích. Tato země se dlouhodobě řadí mezi nejhorší porušovatele náboženské svobody. V dobách politické krize a nepokojů se podezření vůči křesťanům ještě zintenzivňuje. Mohou být obviněni ze špionáže nebo vlivu ze zahraničí a bezpečnostní složky ke zdůvodnění zatčení často používají vágní obvinění z ohrožení „národní bezpečnosti“.
Partneři Open Doors a podobných organizací v terénu vydali naléhavé modlitební výzvy. Žádají církve po celém světě, aby se modlily za moudrost pro vedoucí představitele, útěchu pro trpící rodiny a ochranu pro věřící, kteří se ocitli v křížové palbě politiky a násilí. Jejich žádosti odrážejí hluboké povědomí o tom, že církve v Íránu již žijí ve stínu útlaku.
Jak sami íránští křesťané uvedli v důvěrných svědectvích sdílených se zahraničními partnery, touží po změně – nejen změně politických vůdců, ale celého systému, v němž je konverze z islámu ke křesťanství považována za trestný čin. Mnozí považují celostátní nepokoje, které předcházely nedávným stávkám, za volání lidu po důstojnosti a svobodě, do něhož se křesťané zapojili po boku ostatních Íránců v naději na budoucnost, v níž budou všichni moci bez strachu vyznávat svou víru.
Bylo by však chybou, kdyby západní křesťané předpokládali, že změna režimu automaticky přinese náboženskou svobodu. Historie nás učí, že politické převraty samy o sobě nezaručují svobodu svědomí. Křesťanské komunity v Íránu a na Blízkém východě zažily nespočet režimů, hranic a vlád, které přicházely a odcházely – a mnohé z nich se i nadále potýkaly s útlakem, když se k moci dostal další silný muž. Křesťané v Íránu si tuto realitu bolestně uvědomují.
Britsko-íránský pastor Pooyan Mehrshahi z Providence Baptist Chapel v Cheltenhamu má sám zkušenosti s tímto bojem za evangelium v Íránu. Mnohokrát o tom již psal a mluvil a vyzýval věřící, aby se především modlili za své íránské bratry a sestry v Kristu. Jeho svědectví není oslavou válečných titulků ani prostou nadějí na změnu režimu – je to střízlivá výzva církvím, aby se přimlouvaly za skutečné lidi, jejichž každodenní realitou je nebezpečí, ztráta a nejistota.
Křesťané dělají dobře, když se modlí za mír, spravedlnost a náboženskou svobodu v Íránu. Měli bychom se modlit, aby otřesené základy země, hluboce zraněné desetiletími útlaku, mohly s Boží pomocí vytvořit společnost, ve které budou věřící moci otevřeně vyznávat svou víru, sloužit svým bližním bez strachu a šířit evangelium bez postihu. Zároveň se musíme modlit s pokorou a uvědomovat si, že válka automaticky nevede k větší svobodě. Skutečná změna – taková, která zajistí skutečnou náboženskou svobodu – nastane, až budou srdce vládců i občanů proměněna Kristovou mocí.
V těchto nebezpečných dnech ať se církve nenechají strhnout pouze geopolitickou debatou, ale ať vytrvale stojíme v modlitbě – za ochranu, za mír a za odvahu íránských věřících, aby jejich svědectví vydrželo uprostřed bouří.
Přidat komentář