Číst Písmo s větším užitkem
Z rubriky „Procházky s panem O“
Stuart Olyott (nar. 1942) je v důchodu, ale aktivně káže po celé Velké Británii i v zahraničí.
Pane O., vzal jsem si k srdci, co jste řekl o tom, že čtení Bible nenahradí církev. Nicméně jste řekl, že bychom mohli mluvit o tom, „jak můžeme z našeho osobního čtení Božího slova mít větší užitek“.
Ano, vzpomínám si na to. Číst Boží slovo pro sebe je úžasná výsada. Ale znovu zdůrazňuji, že to není povinnost. Rozjímání nad Písmem však povinností je, jak jasně říká sama Bible. Je smutné, že o tom dnes příliš neslyšíme.
Vy na tom velmi trváte, že?
Ano, to proto, že mám na mysli život našeho Pána Ježíše Krista. Josef a Marie ho doma učili ty části Písma, které znali zpaměti. Každou sobotu slýchal číst Písmo v synagoze. A samozřejmě ho pečlivě studoval ve škole, protože vesnické školy byly připojeny k synagoze. Není také pochyb o tom, že by se naučil nazpaměť rozsáhlé pasáže Písma. A o tom všem rozjímal, jak je zřejmé z jeho pozdější služby. Ale mít každý den čas na osobní čtení Bible je něco, co zjevně nemohl dělat.
Přesto jsem od svého obrácení nabyl dojmu, že je hříšné nečíst Bibli každý den. Zdá se, že to nemůže být pravda, protože pokud ano, Ježíš by byl hříšný.
Ano, a pokud by byl Ježíš hříšný, nemáme žádného Spasitele. Ale nezapomeňte prosím, že on Písmo nezanedbával. Božím slovem se řídilo vše, co si myslel, cítil, říkal a dělal. Byl naplněním 1. žalmu, měl zalíbení v Hospodinově zákoně a nad jeho zákonem rozjímal ve dne i v noci. Proto se mu dařilo všechno, co dělal (Ž 1,2–3).
Přesto jsem stále trochu zmatený. Chápu, že musíme každý den rozjímat nad Písmem, i když ho zrovna fyzicky nečteme. Ale co naopak? Je možné číst denně Písmo a nerozjímat nad ním?
Myslím, že si na to můžete odpovědět sám!
Ano, máte pravdu, protože přesně to už léta dělám. Každý den po snídani si vyhradím čas na čtení Bible a modlitbu. Mám na to systém a myslím, že jsem už přečetl skoro celou Bibli. Ale nemůžu říct, že bych nad ní nějak zvlášť rozjímal. Nejsem si ani jistý, jestli vím, co to je.
Nikdy nebudete litovat, že máte pravidelný „klidný čas“, a jsem si jistý, že z něj máte mnohem víc, než si uvědomujete. Jen tak dál! Užívejte si to! Ale ještě jednou prosím pamatujte, že čtení Bible je výsada, zatímco rozjímání je povinnost. Pán chce, abyste rozjímali o kázáních, která slyšíte, o biblických studiích, kterých se účastníte, i o Písmu, které si sami čtete, dokud nebude celá vaše bytost nasycena a prodchnuta Božím slovem.
Jak to mám tedy dělat? V tomhle jsem mimo.
Především zapomeňte na vše, co vás svět naučil o meditaci. Biblické rozjímání není vyprazdňování mysli, ale její naplňování. Neznamená to, že se vypnete, ale že se zaměříte na pravdu, kterou Bůh zjevil a zapsal. Není to upadnutí do změněného duševního stavu; je to modlitební posezení u hostiny, při němž pomalu nasáváte plnou chuť z každého sousta, i když některé jídlo vyžaduje trochu žvýkání. Jediné, co mají satanistická meditace a biblické rozjímání společné, je to, že obě vyžadují čas.
Prosím, řekněte mi víc.
Když slyšíte předčítat a kázat Písmo nebo když si ho čtete sami, věnujte čas tomu, abyste si z něj v duchu vybavili co nejvíce. Nyní si o všem, co si pamatujete, promluvte s Pánem. Zjevil vám něco o sobě? Uctívejte ho za to. Ukázal na nějaký hřích ve vašem životě? Jděte ke kříži a vyznejte ho. Ukázal vám nějakou povinnost, kterou máte splnit? Udělejte ji hned. A nikdy, nikdy neopouštějte čas rozjímání, dokud se znovu neujistíte, že „ukřižovaný Kristus“ je tématem celé Bible.
Páni, pane O.! Teď už toho víc neunesu. Uvidíme se brzy!
Přidat komentář