„Dnes padl on, zítra možná padnu já.“

„Dnes padl on, zítra možná padnu já.“

Doba čtení: 7 minut
25. 9. 2024

Steve Lawson byl odvolán ze služby v Trinity Bible Church v Dallasu kvůli nevhodnému vztahu se ženou, která není jeho manželkou. Další místa, s nimiž je spojen, jednala rychle a odvolala ho z funkce (např. Ligonier, The Masters Seminary, OnePassion Ministries). Je zřejmé, že jeho hřích byl velmi závažné povahy.

Manželská nevěra je vážným hříchem, který je zřídkakdy ojedinělý. Vychází z pýchy a nevíry a zahrnuje v sobě mnoho vypočítavosti a klamu. Cizoložství se dotýká téměř všech přikázání a v případě křesťanů je tento hřích ohavný, zejména v případě duchovních, na které se vztahují vyšší standardy (viz čl. 151 Většího westminsterského katechismu „O přitěžování hříchů“). Duchovní mají „autoritativní postavení“, které často vytváří nerovnováhu moci vůči osobě, s níž a proti níž hřeší. Úcta, které se jim dostává, by měla být využita k dobru, nikoli ke zlu. Kromě toho, že cizoložník (7. přikázání) porušuje první tři přikázání, nerespektuje autoritu (5. přikázání), je vrahem (6. – protože nenávidí bližního, manželku/manžela, děti), zlodějem (8. – krade, co mu nepatří), lhářem (9.) a žádostivcem (10.). Když se člověk dopouští tolika hříchů, pravděpodobně se na to dříve či později přijde (Př 10,9). Manželská nevěra obvykle vyžaduje spoustu podvodů, intrik a úsilí, než jsou dotyční nakonec odhaleni.

Měli bychom být poněkud opatrní, abychom zde nezdůrazňovali ďáblovo dílo, jako by to mělo vyznít tak, že Lawson byl obětí. Řekněme si to jasně: To, co Lawson udělal, bylo z jeho vlastní vůle, i když to mělo vnější příčiny. Nepoškodil jen svou ženu, rodinu, církev atd., ale jeho jednání je útokem na slávu Krista a jeho nevěsty. Vzhledem k tomu, že měl tolik veřejných příležitostí kázat o zbožnosti, a protože byl poměrně dobře odměňován z mnoha různých zdrojů (což je veřejně známá věc), má zlo, které spáchal, dalekosáhlé důsledky. Pokud se někdo hodlá věnovat široké veřejné službě a přijímat obdiv, který z takové služby často plyne, pak je třeba, aby se řídil nejvyššími morálními standardy. Čím vyšší je povýšení, tím hlubší je pád. 

Bůh podle své shovívavé vůle dopustil, aby Lawson strašlivě padl, možná i dlouhodobě. Ztratil svou pověst, čest a mnoho dalších věcí. Pokud to však Bůh, který žárlí na svou slávu, musel dopustit, aby nakonec zachránil Lawsonovu duši, pak je to výsadní právo Pána. Jeho cesty jsou nevyzpytatelné a moudré.

Je jasné, že když se něco takového stane, musíme to sami brát velmi vážně (1K 10,12).

Doufejme, že první reakcí služebníků i laických křesťanů na tuto zprávu bylo padnout na kolena a modlit se za všechny zúčastněné, ať už přímo (za jeho manželku), nebo nepřímo (za nás křesťany). Je nám ctí opětovat Bohu svou vděčností za to, že nás zachovává věrné manželskému partnerovi, a zároveň uznat (jak se sluší a patří), že nebýt Boží milosti, padli bychom i my. Měli bychom Boha neustále prosit, aby nás chránil a uchránil před pohoršlivým hříchem. Služebníci by měli toužit po modlitbách svého stáda a zároveň sami být muži modlitby. John Owen řekl: „Kdo chce trávit málo času v pokušení, ať tráví hodně času na modlitbách.“ Pokud vás tento veřejný skandál nepřinutí pokleknout kvůli sobě a ostatním, pak jste propásli příležitost, aby z tohoto zla vzešlo něco dobrého.

Musíme také přehodnotit kulturu celebrit, která tady je díky paracírkevním organizacím, které se vytrvale prolínají ve svém výběru, kdy se na kazatelnách opakovaně objevují stále stejní muži, takže si začínáme myslet, že právě oni jsou schopni nám říci něco, co obyčejní pastýři nemohou. Upřímně řečeno, mnoho kázání známých kazatelů na těchto velkých konferencích není nijak zvlášť výjimečných. Slyšel jsem nádherná kázání vyzdvihující Krista od mužů, o kterých jste nikdy neslyšeli. Takže tyto údajně reformované paracírkevní služby nijak neprospívají církvi, když z některých mužů dělají bohy, a tito muži začínají věřit lži. 

Služebník nemusí být slavný kazatel, aby upadl do sexuálního hříchu. Tento hřích se stává známým i neznámým. Nemohu si však pomoci, ale mám pocit, že s působením na konferencích jsou spojeny vnější faktory, které vyžadují vysokou cenu. Těmto bohům se dostává obsáhlé chvály a nakonec si začnou myslet, že pro ně platí jiná pravidla. (Někdy to dokazuje i seznam toho, co požadují, aby byli na konferencích ochotni vystoupit!) Jednání a žádosti, proti nimž hřímají z kazatelny, pokud jde o to, jak se mají chovat ostatní, ve svém vlastním životě tiše odmítají (např. trávení dlouhého času daleko od své manželky). A kdo je bude konfrontovat? Určitě ne pochlebovači, pro něž byla vrcholem roku fotka s řečníkem na konferenci. Ani organizátoři konferencí, kteří jsou závislí na určitých jménech, aby zaplnili sály. S proslulostí přichází méně lidí, kteří jsou připraveni vám oponovat. Tak se nakonec dočkáte mnohem více chvály než věrné nápravy, a to je recept na katastrofu.

Musíme přehodnotit velké konference a provést některé změny. Možná, že pastor Bill, který bydlí hodinu cesty od Chicaga, nám může říci něco pronikavého o službě namísto poselství, která již mnohokrát zazněla od mužů, kteří se každodenně velmi málo věnují svému vlastnímu stádu. Možná by křesťané měli trávit čas na menších konferencích, které mohou být skutečným požehnáním, a vyhnout se tak tomu, že budou (byť nepřímo) přispívat k vytváření prostředí, kde jsou muži nezdravě vyzdvihováni.

Před nedávnem Lawson řekl: „Myslím, že 5 % Johna MacArthura má větší hodnotu než celý evangelikální svět dohromady.“ Neukazuje to na problém? To jsou šílené řeči od někoho, kdo zjevně není spojen s realitou. I kdyby to byla pravda – a já nevím, jak by to někdo mohl vyčíslit – vystavujeme muže nebezpečí, když takto mluvíme. Lawsonovi samotnému se dostalo až příliš mnoho chvály, což jeho duši zjevně neprospělo. Je nevysvětlitelné, proč by muž ve svých sedmdesáti letech dobrovolně ohrožoval své manželství a službu kvůli sexuálnímu uspokojení, ale hřích je prostě takto nevysvětlitelný. Když byl veden svou vlastní zlou touhou, tak se postavil nad Boží zákon, čímž ze sebe učinil Boha (tj. jde o stejný hřích jako hada & Adama). Proč žil a jednal tak, jako by měl božské postavení? Bůh mohl této tragédii zabránit, ale dovolil Lawsonovi, aby se vydal cestou bludu (o čemž částečně svědčí i jeho poslední kázání předtím, než se to dostalo na veřejnost).

Není však důvod ztrácet odvahu. Bůh je věrný a má své pastýře po celém světě, kteří konají jeho dílo pro jeho slávu. Každodenní práce mezi vašimi lidmi vám poskytne odpovídající kontakt s realitou. Jste „výjimeční“ jen do té míry, do jaké přitahujete lidi blíže ke Kristu.

Bůh koná toto dílo v místních církvích s obyčejnými pastýři, kteří pasou stádo se vší bolestí a utrpením, které přináší věrná služba. Mnozí pastýři dobře chápou, jak vypadá služba podle 2. listu Korintským, ale zdá se, že někteří ne. Modlím se, aby po soukromém i veřejném pokání Lawson po zbytek svých dnů tiše seděl pod službou Slova, kde může zpívat, s Božím lidem:

Nepřináším v rukou nic, 

k tobě na kříž pnu se vstříc.

Obmyj mne a napojiž, 

spáso má, neb zhynu již!

Nahý jdu, ó, dej mi šat! 

Bídný jsem, rač milost dát!

Evangelium o bezplatné milosti nehodným hříšníkům, které Lawson kázal tisícům lidí, je evangelium, které nyní potřebuje více než kdy jindy. Bůh ospravedlňuje hříšníky. Jakkoli bychom měli být rozzlobeni jeho podvodem, měli bychom se také modlit, abychom spolu s Lawsonem na věčnosti chválili jméno Pána, který nepřišel povolat spravedlivé, ale hříšníky k pokání. Jeho ztráta v tomto životě bude značná, ale v budoucím životě může ještě získat svět, pokud skutečně přijme samotného Krista. 

 

Mark Jones je pastorem sboru Faith Reformed Presbyterian Church ve Vancouveru. 

Vyšlo na blogu Reformation21.org

Přidat komentář