3. března

Některý člověk se pachtí moudře, dovedně a prospěšně, ale musí svůj podíl předat člověku, který se s tím nepachtil. Také to je pomíjivost a prašpatná věc. (Kaz 2,21)

Některé lidi Bůh zahrnuje svou milostí, zručností, požehnáním a moudrostí, takže se dílo jejich rukou mimořádně daří. Je radost setkat se s takovým člověkem, protože na něm spočívá Boží milosrdenství. Sám Šalomoun na jiném místě říká, že muž, který je zběhlý ve svém díle, bude stávat před králi, nikoliv před bezvýznamnými (Př 22,29). I když se takový člověk musí stále lopotit a klopotně pachtit, přece jen může vidět ovoce své práce a své námahy, může se radovat z toho, že není v tomto světě neužitečný, ale může sloužit druhým lidem a je pro ně požehnáním. Kéž nás Pán zahrnuje svou milostí, abychom nebyli v tomto světě bez ovoce, které je k jeho slávě, k užitku lidí a především k jejich i našemu vlastnímu spasení.