4. února

Zastávej se svého služebníka a budu žít, chci se držet tvého slova. (Ž 119,17)

Jak často se ozývá zoufalé volání Božího dítěte: „Zastávej se svého služebníka!“ Podívejte se, kolik jen potřebujeme milosti! Potřebujeme jí mnoho, ne málo. Někdy jsou velké naše problémy a vyžadují hojnost milosti, jindy jsou velká naše pokušení a neobejdou se bez hojné Boží milosti, bez Božího slitování, bez toho, že by se nás Bůh zastal. Ale Bůh je nesmírně štědrý ve své překypující dobrotě. Ve své lásce a v ochotě zastat se nás, nám daroval to nejvzácnější, co měl – svého jediného Syna, kterého poslal jako oběť smíření za naše hříchy. Jak by nám spolu s ním nedaroval všechno? (Ř 8,32). Nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají? Máme jeho ujištění, že se nás zastane (Lk 18,7–8).