Co je pokřivené, nelze napřímit. (Kaz 1,15)

Ať uděláte, co chcete, kříž zůstane křížem. Žádná lidská dovednost nedokáže narovnat to, co je pokřivené.

Vlak nebo loď, které odvážejí nějakého drahého přítele, klidné moře po nočním ztroskotání, déšť, který tě připraví o dovolenou, rozbité střepy oblíbené vázy – to vše říká stejnou věc: „Co je pokřivené, zůstane pokřivené, ať se děje, co se děje.“

Ach, jaká trýzeň je v tom pomyšlení, když se do mysli vkrádá zklamání a vrhá na čelo své temné stíny – že se nedá nic dělat! Duše pak přemítá o svém smutku a znovu si pomyslí: „Běda mi pro mou těžkou ránu … Je to nemoc, kterou musím snášet“ (Jer 10,19).

Filozofie je zde tedy zbytečná. Stoická trpělivost s sebou nepřináší žádnou skutečnou útěchu. Usměvavá tvář může skrývat zlomené srdce a rty mohou mluvit o odevzdanosti, i když v duši hlodá červ zmařených nadějí! Kde tedy hledat útěchu? Co tedy udělá z hořkého sladké a z křivého rovné?

Nestačí pouhý pohled do Slova, ani to, že si uvědomíte, že vaše zkoušky přicházejí od Boha (Kaz 7,18). Kain si to uvědomoval – a přesto byl stále nešťastný (Gn 4,13–14). A čtenáři, i ty budeš ve svých zkouškách nešťastný, pokud neuděláš ještě něco dalšího.

Nic jiného než Kristův kříž jiné kříže narovnává! Znáte Ježíše Krista? Podle jména ho nepochybně znáte, ale je ve vašem srdci? Řekni, jsou ti odpuštěny hříchy? Jsi smířen s Bohem? Přebývá v tobě Duch svatý? Poučuje tvou duši? Pokud ne, pak musí být tvůj kříž stále pokřivený. Je mi tě ze srdce líto, příteli! Musí to být pro tebe hořké – stále jen hořké, bez ničeho, co by ti mohlo život osladit. Plno vichřic na tebe zavane – a kde je pak tvé útočiště? Ale, ach, tvá duše, tvá drahá duše! Co s ní bude? Kde bude potom!

Ale, Boží dítě, ty víš, co to znamená, když se tvé kříže narovnají. Často jsi je přinášelo ke Kristovu kříži, a dokonce ses radovalo, že máš kříž, který musíš nést. Jak vzácné jsou všechny věci, které tě přivádějí ke kříži. Když se budeš řídit tímto pravidlem, tvé hořké věci se stanou sladkými a tvé křivé věci se narovnají.

Křesťane, jsi skleslý kvůli svému kříži? Ach, podívej se znovu! Copak tam nevidíš Ježíše? Copak to nemůže narovnat? Kde je tedy tvá trpělivost? Příteli, kde je tvá víra?