Dva časté omyly křesťanů ohledně vlády
Strach: hrůza nebo obavy z něčeho, co přijde v budoucnosti. Jste připraveni pocítit strach? Je rok voleb! Nepřestávejte číst. Chci vám pomoci získat biblický pohled na křesťanský pohled na vládu a na to, jak jako Kristovi následovníci konat dobro ve společnosti.
Pokud se už teď děsíte toho, co vás v tomto volebním roce čeká, vezměte rozum do hrsti. Bible nám dává skvělý pohled na to, jak se dívat na vládu a naši roli v ní.
Křesťané se ve vztahu k vládě často dopouštějí dvou chyb.
První z nich je princip „vláda jako veřejný lump“. Tato chyba se vyskytuje na obou stranách politického spektra. „Vláda je zkorumpovaná.“ To je pravda. „Mnozí politici se starají jen o sebe, ne o nás.“ To je také pravda. „Není třeba, aby se křesťané angažovali v politice. Naším úkolem je pouze hlásat evangelium.“ Tak moment, počkejte. To není pravda. Je smutné, že mnoho křesťanů zastává tento mylný názor.
Písmo hovoří jasně: Křesťané mají být ve společnosti činiteli dobra.
Ježíšův výrok, že jsme sůl a světlo, platí i dnes (Mt 5,13–14). V době, kdy Ježíš tento výrok pronesl, se sůl nepoužívala jen k tomu, aby jídlo bylo chutnější. Používala se i ke konzervaci masa. Ryby a hovězí maso se nakládaly do soli, aby zůstaly čerstvé. Nezapomeňte, že Ježíš ani Petr neměli ledničky. Přirovnání k soli má ukázat, že Ježíšovi následovníci konzervují společnost a chrání věci před úplným zkažením.
Je nám také jasně řečeno: „Miluj svého bližního jako sám sebe“ (Mt 22,39). Projevem lásky k bližním není nechat politiku zahnívat. Je nelaskavé k bližnímu dovolit, aby byly přijímány zákony a opatření, které bližním škodí. Z tohoto důvodu bychom se měli zapojit do hlasování o věcech, které pomáhají chránit naše sousedy, naše děti a všechny občany naší země.
V Galatským 6,10 se píše: „A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.“ Jedním ze způsobů, jak prokazovat dobro všem lidem, je podílet se na vládě a prosazovat biblické, pozitivní změny, které pomáhají druhým lidem.
Přejděme k druhému omylu: „Vláda jako zachránce společnosti.“ Tento pohled je chybný, protože považuje vládu za jedinou sféru vlivu, která může napravit společenské problémy. Tento omyl se také vyskytuje na obou stranách politického spektra.
Z biblického hlediska existují tři specifické oblasti vlivu ve společnosti: rodina, církev a vláda. Každá z těchto oblastí má ve zdravé společnosti jinou funkci a roli. Kdykoli jedna z těchto oblastí přebírá roli jiné oblasti, dochází k mnoha nesrovnalostem.
Pokud by se například rodina rozhodla vzít do ruky zbraň a vést válku proti sousední zemi, byla by to obrovská chyba. Je to úloha vlády, aby nesla meč (Ř 13,4), ne rodiny. Stejně tak kdyby církev získala politickou moc a vydala zákon, který by nutil všechny lidi navštěvovat nedělní křesťanské bohoslužby, bylo by to překročení její oblasti působnosti.
Stejně tak může vláda překročit své hranice. Z biblického hlediska je úkolem vlády chránit občany a zajišťovat pro ně spravedlnost (Ř 13,1–6; 1Pt 2,13–15) – chránit je před těmi, kdo by jim chtěli ublížit, chránit jejich majetková práva, finance, smlouvy atd. Vláda se také stará o spravedlnost (v biblickém slova smyslu), spravedlivě rozhoduje ve prospěch všech svých občanů. Když se však vláda ujímá záležitostí, které má řešit rodina, církev a další sdružení a dobrovolné charitativní organizace (jako je například otázka chudoby, vzdělání atd.), nakonec dělá kompromisy v oblasti spravedlnosti a ochrany, aby mohla využít své zdroje k řešení společenských problémů, k jejichž řešení není dostatečně vybavena.
Co tedy máme dělat? Milujeme své bližní, což znamená, že hlasujeme pro zákony, které našim bližním pomohou tím, že jim zajistí spravedlnost a ochranu. Své bližní milujeme také prostřednictvím dobročinnosti, což znamená osobní pomoc chudým, bezdomovcům a přistěhovalcům. A prostřednictvím církve usilujeme o duchovní dobro našich bližních.
Můžeme hlasovat pro dobré zákony a kandidáty, díky nimž bude naše země spravedlivým a bezpečným místem pro naše bližní, a stále se můžeme starat o ty, kteří to potřebují. Není to „buď – anebo“; je to obojí.
Když porozumíme těmto třem oblastem vlivu ve společnosti a budeme rozumět tomu, za co každá z těchto institucí nese zodpovědnost, můžeme být solí a světlem v naší komunitě.
Nepodléhejte lži, že vláda je jedinou nadějí na nápravu poměrů ve společnosti. Nepodléhejte lži, že byste se neměli angažovat v politice, protože tato instituce je zkorumpovaná. Jako Ježíšovi vyslanci se musíme řídit jeho příkazy, abychom milovali své bližní jako sami sebe, starali se o chudé a sdíleli evangelium se světem, který zoufale potřebuje skutečného Spasitele.
Přidat komentář